Elektroakustická hudba
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
PhDr. Martin Flašar, Ph.D.

Improvizace, hardware hacking

Přemítáme-li nad současnou podobou EAH, nevystačíme si už dávno s pojmem díla, coby uzavřené definitivní a dokonalé struktury (renesanční opus perfectum et absolutum). Minimálně od 50. let 20. století je se stupňující se intenzitou kladen důraz na hudbu jako proces, dílo je vnímáno jako otevřené, v pohybu, tekuté, případně vzniká ve verzích.

Tím jsou splněny požadavky:

• originality – proces je v absolutní podobě neopakovatelný, nereprodukovatelný (W. Benjamin), dílo není odtrženo od akce, která jej vytváří,
• neprodejnosti – reakce na tažení proti reifikaci, fetišizaci a merkantilizaci umění (např. T. W. Adorno a Frankfurtská škola),
• životnosti – dílo se nestává „mrtvým“ artefaktem, ale neustále aktualizovaným procesem,
• participace, interaktivita, aktivizace publika – divák či posluchač se může procesu přímo účastnit a podílet se na jeho výsledné podobě.

Estetické zdroje současné podoby EAH:

1. poetika otevřeného díla (U. Eco: Opera aperta),
2. náhoda jako princip strukturování hudby (P. Boulez: aleatorika, J. Cage: indeterminismus, I. Xenakis: stochastická hudba),
3. live electronic (interpret + EAH),
4. dekonstruktivní principy vytváření hudby (Fluxus),
5. postmoderní chápání autorství a originality díla – tekuté dílo (Z. Bauman),
6. recyklační strategie – koláž, montáž, remix, plunderphonie ad.

Improvizace versus kompozice

Improvizace

lat. improvisus – nepředvídaný, netušený, nečekaný

1. nemá promyšlený charakter,
2. postrádá trvalost, kterou u díla očekáváme,
3. je běžnou součástí hudby všech kultur.

B. E. Benson v publikaci The Improvisation of Musical Dialogue: A Phenomenology of Music popisuje obvyklý vztah hudební interpretace a improvizace následovně:

Termín „interpretation“ zde figuruje jako synonymní forma pojmu „re-presentation“, který Benson přirozeně chápe jako „the presentation of something that has already been present and is made present once again.“

S. Godlovitch ve své práci Musical Performance: A Philosophical Study status interpretace přímo podmiňuje aktem tvorby: „A performance is an exceptional instance of a work only if it involves actively making creatively novel instances.“

Zjednodušeně lze říci, že:

• improvizace pracuje primárně se zvukovými strukturami v reálném čase,
• kompozice pracuje primárně s vizuálními strukturami (vizuálním kódem zvukových struktur) v nereálném čase.

Kompozice

lat. componere – dávat dohromady, skládat celek z částí

• obsahuje starý materiál (kompozice) + aktuálně nový materiál (interpretace),
• zahrnuje komponování a provádění striktě notované hudby.

Komponovaná improvizace / Improvizovaná kompozice = „kom-provizace“

Termín „komprovizace“ (comprovisation) se objevuje po r. 2000. Označuje spojení kompozice a improvizace. Jedná se o improvizaci v předem stanoveném rámci.

• Klavirista Philip Thomas pojmenoval album „sólových kompozicí reflektujících improvizaci“ od J. Cagea, P. Obermayera, Ch. Burna, M. Becka, M. Finnjissyho, S. H. Fella právě názvem Comprovisation (2006).
• Dále klavírní duo Thollem McDonas a Nicola Guazzaloca a jejich projekt Noble Art – Comprovisation Concert For Two Pianos (2009).

Teorie

• Richard Dudas (Hanyang University School of Music Composition, Soul): “Comprovisation”: The Various Facets of Composed Improvisation within Interactive Performance Systems,
• Michael Francis Hannan (Southern Cross University, Australia): Interrogating Comprovisation As Practice-led Research.

Richard Dudas se zajímá o rovnováhu mezi kompozicí a improvizací v oblasti interaktivních vystoupení, využívajících elektronické a počítačové hudební systémy. Vychází z vlastních zkušeností skladatele a interpreta, zajímají ho trendy v komponované improvizaci v elektronické a počítačové hudbě s osobitým ohledem na odhalování hranic improvizace a jejího vztahu ke kompozici (chápe ji jako nástroj komponování) ve světě interaktivní elektronické hudební performance.

Michael Francis Hannan: komprovizace je termín, který používá k popisu tvorby nových kompozic, vytvářených z nahrávek volně improvizované hudby (buď své sólové, nebo jiných hudebníků v jeho koordinaci). Tvrdí, že ačkoli komprovizace obsahuje náhodné a intuitivní elementy, svým výrazně experimentálním přístupem vytváří a poskytuje nový druh poznání, přičemž předpokládá jistý stupeň implicitního ovládání profesionální kompoziční dovednosti. Hannan se věnuje reflexi vztahu komprovizačních technik a nekonvenčních druhů notace.

Nicolas Collins: Hardware hacking

Nicolas Collins (1954), výrazná osobnost nejenom experimentální hudby, je v současnosti profesorem na Katedře zvuku Institutu umění v Chicagu. Zároveň je šéfredaktorem časopisu Leonardo Music Journal. Je autorem knihy Handmade Electronic Music – The Art of Hardware Hacking, která se opakovaně dočkala vydání v nakladatelství Routledge. Jeho hudba byla prezentována na mnoha koncertech, festivalech i instalacích po celém světě a je dostupná na mnoha nahrávkách. Collins několikrát vystupoval i v Čechách, např. na festivalu Expozice Nové hudby v Brně.

 

Hardware hacking definuje jako kreativní transformace technologie spotřební elektroniky pro alternativní způsoby vzniku hudebního díla.

Ukázka: Die Schatten (1996)
http://www.youtube.com/watch?v=6UACmvCVDdg&feature=relmfu Ukázka: Salvage (2008)
http://www.youtube.com/watch?v=IZK9hay0SVA&feature=relmfu

Základní východiska hardware hackingu (podle Collinse):

1. tendence k live electronic,
2. ekonomická úspornost prostředků,
3. strategie DIY,
4. fyzická disponibilita zvuku (hardware namísto software).

Vybraná pravidla hackování hardwaru (Collins)

• Nerozebírejte nic, co se připojuje přímo do zásuvky.
• Je snadnější cokoliv rozebrat, než to opět složit.
• Některé procesy v elektronice jsou převratitelné se zajímavými výsledky, některé jsou ale převratitelné jen s nezvratnými důsledky.
• Při pájení nepijte alkohol.
• Pokud to zní dobře a nekouří se z toho, netrapte se tím, že tomu nerozumíte.

Zkreslení je Pravda.

Appendix 2: Zákony avantgardy

• Pravidlo č. 1: Udělejte to pozpátku.
• Pravidlo č. 2: Zpomalte to, hodně.
• Pravidlo č. 3: Zesilte to, hodně.