Karcinoidy zažívacího traktu vycházejí z neuroendokrinních buněk ve sliznici. Nejčastěji se vyskytují ve střední části zažívacího traktu (v ileu a v apendixu kolem 80 %). Přibližně 10–20 % vychází z distální části (zejména rekta) a zbývající z proximálního úseku (esofagus, žaludek, duodenum).
Všechny karcinoidy se vyznačují potencionální malignitou. Prorůstání do zevních vrstev stěny je v 90 % provázeno infiltrací regionálních lymfatických uzlin a zakládáním vzdálených metastáz.
Makroskopicky karcinoidy odpovídají malým okrouhlým nebo plochým uzlům žlutavé barvy, které zasahují nestejně hluboko do stěny. Na povrchu jsou kryty intaktní nebo ulcerovanou sliznicí a někdy prominují do lumen.
Karcinoidy mohou produkovat různé půdovky, jedná se o tzv. Karcinoidový syndrom vyvolaný serotoninem. Syndrom je charakterizován astmatickými stavy, vazivovým ztluštěnin, trikuspidální a pulmonální chlopně pravostranným srdečním selháváním, vodnatými průjmy, bolestmi břicha, edemy a změnami kůže a sliznic. Serotonin, produkovaný nádorovými buňkami, je uvolňován do portálního oběhu a metabolizován v játrech, případně v plicích. Vývoj tohoto syndromu proto předpokládá přítomnost jaterních metastáz, z nichž je uvolňováno velké množství serotoninu bez předchozího odbourávání přímo do jaterních žil.