Žaludek a bulbus duodena

Vředová choroba žaludku a duodena

Žaludní vřed

Peptický vřed žaludku a duodena je velmi časté onemocnění, vyskytující se převážně u mužů, zejména ve středním věku. Anatomicky se jedná o defekt ve stěně žaludku, jenž není omezen pouze na sliznici, ale proniká různě hluboko do dalších vrstev žaludeční stěny. Predilekčním místem pro vznik žaludečního vředu je zejména pylorická část žaludku a to zejména oblast malé křiviny a dále bulbus duodena. Méně často se vyskytuje i v jiných oblastech jako je Meckelův divertikl či jejunální klička při gastroenteroanastomóze.

Peptický vřed může být dvojí – akutní či chronický. Akutní peptický vřed má charakter ostře ohraničeného defektu, který zpočátku nepřesahuje sliznici a přilehlou submukózu, ale později může pronikat celou stěnou. Pokud nevede ke krvácení nebo perforaci stěny, může mít klinicky němý průběh. Chronický peptický vřed se nejčastěji jeví jako solitární ostře ohraničený defekt sliznice s navalitými okraji, k nímž se radiálně sbíhají řasy okolní sliznice.

Patogeneticky se při vzniku peptického vředu uplatňují 2 faktory – porušená obranyschopnost žaludeční sliznice a agresivní působení žaludeční šťávy. Důležitou roli hraje zejména Helicobacter pylori, nesteroidních antiflogistika, kouření a alkohol, psychický stres, Zollinger – Elissonův syndrom a další.

Mezi hlavní komplikace žaludečního vředu patří krvácení z nahlodaných cév, penetrace a perforace, stenóza vzniklá následkem jizvících procesů a maligní zvrat.