29.1 Poznámky ke cvičení

Reflex je automatická mimovolní odpověď na nervový podnět. To znamená, že jde o základní funkční jednotu nervového systému, která udává, jakým způsobem tělo reaguje na podněty. Aby reflex proběhl, musí projít cestou od dráždění až po konečnou podobu reflexní odpovědi, tato cesta se nazývá reflexní oblouk. Každý reflexní oblouk je tvořen receptorem, aferentní dráhou (dostředivá), centrem, eferentní dráhou (odstředivá) a efektorem (Obrázek 29-1).

×

Smyslem reflexů (zejména somatických) je ochrana (snížení intenzity škodlivého podnětu) nebo korekce nechtěných změn. Vyvolání reflexu vede k stereotypní reflexní odpovědi, která je do jisté míry pod vlivem nadřazených struktur CNS. Na alfa motoneuronu tak dochází k integraci signálů z vyšších oddílů CNS, především motorické kůry a z drážděných receptorů cestou aferentních drah.

Čím více synapsí se nachází v reflexním oblouku, čím komplexnější je reflex, tím více může být modulován z vyšších nervových center. Jelikož jednotlivé reflexy mají striktně definované dráhy, jejichž poškození vede k změně reflexní odpovědi, umožňuje vyšetření reflexů přesně topicky lokalizovat místo léze nervového systému.

Typy reflexů

Podle uložení receptoru:

Interoreceptorový – receptor přijímá informaci z vnitřního prostředí

• Proprioreceptorový – receptor je umístěný v pohybovém aparátu, je součástí efektorového orgánu (proprioreceptor – svalové vřeténko, šlachové tělísko, receptory v kloubech)
• Viscerální – receptor je v orgánech (například chemoreceptory, baroreceptory)

Exteroreceptorový – receptor přijímá informace z vnějšího prostředí

• Kožní (receptory dotyku, tlaku, bolesti, tepla, chladu, …)
• Smyslové (receptorem je smyslový orgán: oko, ucho včetně vestibulárního systému, chuťové a čichové buňky, …)

Podle efektorů

• Somatické (např. proprioreflexy)
• Autonomní (vegetativní, např. baroreflex, dávicí nebo kýchací reflex; mnoho autonomních reflexů obsahuje i somatickou složku)

Podle získání reflexu

• Vrozené – nepodmíněné
• Získané – podmíněné

Podle toho, kde je centrum reflexu

• Centrální – centrum v CNS (mozek, mícha)
• Extracentrální – centrum mino CNS (gangliový, axonový reflex)

Podle počtu neuronů (počtu synapsí mezi aferentním a eferentním neuronem)

• Monosynaptické (např. napínací reflex)
• Bisynaptické – do reflexní dráhy je zařazen jeden interneuron (např. obrácený napínací reflex)
• Polysynaptické – do reflexního oblouku jsou zařazeny dva a více interneuronů (např. flexorový a extenzorový reflex)

Proprioreceptory a proprioreflexy

Proprioreceptory jsou tzv. svalu vlastní receptory (z lat. proprius = vlastní), které se účastní proprioreflexů. Proprioreflex je totiž reflex, kde je receptor umístěn v efektorovém orgánu. Do proprioreceptorů patří svalové vřeténko, šlachové (Golgiho) tělísko a receptory v kloubech (Obrázek 29-3). Svalové vřeténko je receptorem napínacího reflexu a šlachové tělísko je receptorem obráceného (inverzního) napínací ho reflexu (brání přetržení šlachy). Vzhledem k umístění receptorů v pohybovém systému je jejich hlavní funkcí registrace a regulace polohy a pohybu těla a udržování svalového tonu a rovnováhy (odolávání gravitaci).

×

Napínací reflex – regulace nechtěného protažení svalu

Receptorem napínacího reflexu je svalové vřeténko. Svalové vřeténko je umístěno paralelně s ostatními (extrafuzálními) svalovými vlákny (Obrázek 29-2). Skládá se z několika intrafuzálních vláken, které mají nekontraktilní střed a kontraktilní konce. Na nekontraktilní části vřeténka jsou umístěna zakončení aferentního nervového vlákna typu Ia. Tato zakončení jsou citlivá na protažení. Kontraktilní část vřeténka je inervována eferentním γ-motoneuronem. Vřeténko může měnit svoji délku, a tím i senzitivitu. Funkcí napínacího reflexu je regulovat délku svalu.

×

Dojde-li k takovému protažení, protáhnou se i nekontraktilní části svalového vřeténka, což je zaznamenáno nervovými zakončeními. Informace o protažení svalu je vedena I_a nervovými vlákny do zadních míšních rohů (Obrázek 29-3). V míše se přepojuje přes jednu excitační synapsi na α-motoneuron, který inervuje ten stejný sval, ve kterém je podrážděné vřeténko umístěno a přes inhibiční neuron tlumí zároveň α-motoneurony antagonistických svalů. Reakcí na podráždění svalového vřeténka je stah příslušného svalu a relaxace antagonistických svalů. Vzhledem k jednoduchosti reflexu a jedné synapsi v reflexním oblouku, je tento reflex velice standardní a rychlý.

V případě, že z vyšších nervových center přijde povel k úmyslnému protažení svalu, dojde k inhibici jak α-motoneuronu inervujícího sval, tak γ-motoneuronu inervujícího kontraktilní část svalového vřeténka. Sval i svalové vřeténko se zároveň prodlouží, a tak nedojde k vyvolání reflexu. Cílem γ-motoneuronu je regulovat délku vřeténka a tím i jeho citlivost na protažení svalu, a tak zesilovat kontrakci vyvolanou α-motoneuronem (alfa – gama koaktivace).

Obrácený napínací reflex

Receptorem obráceného napínacího reflexu je šlachové (Golgiho) tělísko. Tělísko je ke zbylým svalovým vláknům umístěno sériově a registruje napětí ve svalu. Z tělíska vedou nervová aferentní vlákna I b nebo II do zadních míšních rohů (Obrázek 29-4).

×

Zde se nervová vlákna přepojují přes jeden inhibiční interneuron na α-motoneuron daného svalu. Zároveň dojde k přepojení přes jeden excitační interneuron na α-motoneuron antagonistického svalu. Při zvýšeném napětí ve svalu a podráždění šlachového tělíska dojde k relaxaci příslušného svalu a kontrakci antagonistického svalu. Tento reflex chrání sval a šlachy před natržením. Citlivost šlachového tělíska je výrazně menší než svalového vřeténka, proto tyto reflexy většinou nepůsobí proti sobě. Inverzně napínací reflex je vyvolán až silným napětím ve šlachách.

Únikové reflexy: flexorový a zkřížený extenzorový reflex

Reakcí na bolestivý podnět (podráždění nociceptoru) je reflexní odtažení dané části těla od zdroje bolesti – flexorový reflex. Například při šlápnutí na hřebík dojde k flexi (pokrčení) nohy v koleni. Je-li podnět intenzivní, dojde nejen k flexi poškozené končetiny, ale zároveň i k extenzi (natažení) druhé nohy – zkřížený extenzorový reflex. Extenze druhé nohy umožní zachovat stabilitu. Informace se přenáší i do sousedních míšních segmentů, kde jsou aktivovány analogické motoneurony. Cílem těchto ochranných reflexů je zabránit poškození tkáně jejím oddálením od zdroje poškození. Jedná se o polysynaptické míšní exteroreceptorové reflexy, které jsou regulovány z vyšších nervových center. Například chceme-li chodit po žhavém uhlí, bude tento reflex značně utlumen.

Hodnocení reflexů

Při vyšetřování reflexů sledujeme:

1. vybavitelnost reflexu – každý reflex může chybět v určitém procentu případů i u zdravého jedince.
2. kvantitativní změny odpovědi – zeslabení (hyporeflexie) nebo zesílení (hyperreflexie) odpovědi, případně rozšíření reflexogenní zóny, tj. zvětšení plochy, odkud lze reflex vyvolat.
3. kvalitativní změny odpovědi – na stejný podnět dostáváme odpověď jiného druhu než normálně (kyvadlový reflex, iradiace reflexu aj.).

Vždy srovnáváme odpovědi stejných reflexů pravé a levé strany těla a zjišťujeme, zda kvalita i kvantita odpovědí jsou stejné na obou stranách. Jednostranné změny, i slabé, jsou u některých reflexů závažnější nežli oboustranné. Při některých poruchách ústředního nervstva se objevují další normálně nevybavitelné reflexy, tzv. reflexy patologické.

Typy neurologických kladívek

Při vyvolávání reflexu se používají neurologická kladívka mnoha různých tvarů. Jejich výběr je nezávazný, existují doporučení, k jakému užití jsou určité typy kladívek vhodné, je však výhradně na výběru vyšetřujícího, které si zvolí.

×

1. Kladívko Babinski je robustní kladívko, poměrně výrazně těžké s polohovatelnou hlavicí. Používá se k vyvolání napínacích reflexů.
2. Kladívko Taylor je univerzální kladívkos trojúhelníkovou pryží na konci používané spíše v USA. Je výrazně lehčí než jiná kladívka, proto se lépe hodí pro hyperreflexní pacienty nebo pro děti.
3. Trömmerovo reflexní kladívkoje tvarováno jako dvouhlavá palička.
4. Jehla bývá často součásti Taylorových a Trömerových kladívek, slouží k vyvolání exteroceptivních reflexů.

---

Kontrolní otázky

Reflexní oblouk se skládá z po sobě jdoucích jednotek a to z:

	receptoru, aferentní dráhy, centra, eferentní dráhy a efektoru.
	receptoru, centra, eferentní dráhy a efektoru.
	receptoru, aferentní dráhy, centra a efektoru.
	receptoru, aferentní dráhy, centra a eferentní dráhy.
	receptoru, aferentní dráhy, efektoru, eferentní dráhy a centra.

Podle počtu synapsí reflexy můžeme rozdělit na:

	monosynaptické a polysynaptické.
	exteroreceptivní a interoreceptivní.
	extracentrální a centrální.
	gangliové a axonové.

Ke smyslovým reflexům patří: (vyberte všechny správné odpovědi)

	zornicové reakce.
	patrový reflex.
	mžikací reflex.
	masseterový reflex.
	reflex Achillovy šlachy.