Vrtání a vrtačky

Vrtáním rozumíme třískové obrábění pro vznik průchozích otvorů v materiálech. Provádí se nástrojem – vrtákem, který koná všechny řezné pohyby současně. Vrtáky jsou dvoubřité nástroje z nástrojové oceli na výrobu děr kruhového průřezu. Nejběžnější jsou spirálové nebo šroubovité.

Středící vrtáky se používají pro vedení středících důlků nebo pro upínání. Postupuje se tak, že se jimi navrtá malý důlek, tím se nastředí vrták většího průměru. Nejčastěji se jich využívá při odvrtávání zalomených šroubků.

Otáčky vrtáku se volí podle velikosti vrtáku a druhu materiálu, který vrtáme.

Pro malé průměry vrtáku volíme vyšší otáčky, pro velké průměry volíme nižší otáčky. Při vrtání je nutné v některých případech chladit jak nástroj, tak i materiál. K tomu se používají různé chladící emulze (voda, řepkový olej, petrolej, líh, …).

Ruční elektrické vrtačky jsou přenosné, používají se v různých polohách i pro různé materiály. Jsou vhodné pro drobné úpravy povrchu, jako je dolešťování, odbrušování přebytků po opravách.

Stolní vrtačky se používají pro malé až střední průměry vrtáků – do 13mm, vyžadují vysoký počet otáček při vrtání. Tento druh se nejvíce používá při práci v oční optice, zejména při vrtání otvorů do brýlových čoček při kompletaci patentních brýlí, odvrtávání zalomených šroubků (obr. 34).

Přednostmi jsou malé rozměry, malá spotřeba energie, dají se lehce instalovat a připojovat.

Obr. 34: Vrtačka
Zdroj: http://www.bsoptik.cz/detail.php?kapitola=A&kod=219106