Zpracování zakázky

Samotný pracovní postup zpracování zakázky se může odlišovat v detailech podle dispozice provozoven, ale základní úkony musí být provedeny vždy.

S klientem vybereme vhodnou brýlovou obrubu, brýlové čočky, změříme PD, výšku středu zornice a případné další parametry potřebné pro správný zábrus speciálních čoček, např. bifokálních, multifokálních. Pokud klient souhlasí s dohodnutou cenou a uhradí ji nebo zálohu alespoň ve výši obvyklé pro danou provozovnu (většinou záloha pokrývá cenu čoček), je zakázka uzavřena.

Měření a centrace brýlových čoček na fokometru

Po obdržení brýlových čoček od dodavatele, resp. z výroby, provedeme jejich vizuální kontrolu povrchu a naznačíme pozici optického středu, abychom mohli začít se zpracováním zakázky.

K tomuto měření se používá fokometr. Z vývojového hlediska se dělí na klasické, projekční a automatické (digitální). První a poslední typ se vyskytuje v dílnách očních optik nejčastěji. Fokometrem zjišťujeme tzv. vrcholovou lámavost brýlových čoček. Slouží pro měření čoček jednoohniskových a víceohniskových (sférických, tórických, prizmatických, bifokálních, trifokálních, progresivních).

Klasický fokometr

Klasický nebo též mechanický fokometr (obr. 6) se skládá ze světelného zdroje (žárovka), kolimátoru, opěrného kroužku – místo, kam se vkládá měřená čočka, přítlačných kolíků pro fixaci čočky, opěrné lišty – pro vertikální pohyb, značkovacího zařízení, objektivu a okuláru.

V obrazovém ohnisku objektivu, t.j. předmětové ohnisko okuláru, se nachází TABO schéma, které slouží pro nastavení osy cylindru tórických čoček a určení hodnoty a směru orientace báze prizmatických čoček. Pozice optického středu brýlové čočky musí být po zábrusu a vsazení do brýlové obruby před zornicí korigovaného oka.

Okulárem je možné zaostřovat a kompenzovat tak případnou sférickou ametropii osoby, která měření provádí.

Fokometr zkalibrujeme tak, že nastavíme dioptrickou stupnici na hodnotu 0,00D a objímku okuláru vytočíme do maximální spojné hodnoty. Poté otáčíme okulárem zpět, až vidíme testovou značku (často složená ze svítících teček a uspořádaná do kruhu, u některých výrobců v kombinaci s dvojitým křížem) opět zaostřenou.

Vložíme brýlovou čočku a začínáme vlastní měření.

Obr. 6a,b: Klasický mechanický fokometr firmy Topcon, včetně testové značky
Zdroj: propagační leták firmy Geodis, http://obchod.geodis.cz/optika/brusy-fokometry

Měření sférických čoček

Podle toho, zda měříme spojku nebo rozptylku, otáčíme makrošroubem fokometru do spojných nebo rozptylných hodnot, testová značka je rozostřená, otáčíme tak dlouho, dokud se znovu přesně nezaostří. Na stupnici většinou umístěné v dolní části uvidíme příslušnou hodnotu vrcholové lámavosti (v dioptriích). Označíme značkovacím zařízením – poloha středového kolíku odpovídá pozici optického středu pro sférickou hodnotu jednoohniskové čočky. Tu si pak můžeme zvýraznit lihovým fixem. Takto označená brýlová čočka je připravena k výpočtu centrace pro konkrétní brýlové obruby. Následující postup je pak stejný i případě centrace tórických a prizmatických čoček – vyjma úpravy PD (viz kapitola 6.1).

Pro výpočet je potřeba si změřit OR (očnicový rozestup) vybrané obruby, znát PD a ŠN (šířka nosníku). Potom dle vztahu PD – ŠN /2 = hodnota, která se nanáší v horizontálním směru od optického středu čočky k její periferii, pokud je PD_P a PD_L souměrné. Ve vertikálním směru zaneseme hodnotu pro požadovanou zábrusovou výškou. Přiložíme brýlový střed a obkreslíme danou očnici. Takto máme nachystanou čočku pro olamování a zábrus buď ruční nebo v automatu.

Měření tórických čoček

Měření začíná stejně jako u čoček sférických jen s tím rozdílem, že v tomto případě potřebujeme určit velikost a hodnotu cylindrické složky. Tyto čočky se používají pro korekci astigmatického oka.

Začínáme otáčet šroubem, až se testová značka zaostří v podobě protaženého válce. Máme tak první hlavní řez, pokud se jedná o algebraicky nižší hodnotu, považuje se za hodnotu sféry. Otáčíme šroubem dál (nikoliv čočkou!!!) až se testová značka znovu zaostří, tentokrát v poloze otočené o 90 ° oproti prvnímu hlavnímu řezu. Našli jsme tzv. druhý hlavní řez, jehož algebraická hodnota je vyšší v absolutní hodnotě.

Rozdíl mezi hodnotami druhého a prvního řezu je tzv. astigmatická diference neboli velikost cylindrické složky sférocylindrické korekce. Podle zápisu korekčního cylindru dle předpisu nebo z pracovní karty je nyní třeba natočit sklo do polohy požadované osy. K tomu se využívá TABO schéma, osa korekčního cylindru je v hodnotách 0 °–180 °.

Po naznačení značkovacím zařízením jsou na čočce tři tečky, které využíváme všechny, aby byla dodržena horizontální poloha cylindru. Při zábrusu je pak možné stejným způsobem kontrolovat, zda nedochází ke stočení osy. Při stočení čočky bychom nedosáhli správného korekčního účinku.

Měření prizmatických čoček

V tomto případě nás nejvíce zajímá hodnota a orientace báze. Pro naznačení se využívá opět TABO schéma, tentokrát v celém svém rozsahu 0 °–360 °. Tyto brýlové čočky se používají většinou pro korekci šilhání, diplopie (též po cévních mozkových příhodách).

Brýlovou čočku můžeme objednat přímo od výrobce jako prizmatickou, v některých případech lze docílit požadovaného klínového účinku tzv. decentrací sférické nebo tórické čočky.

Pro měření vyšších hodnot prizmatických dioptrií se na objektiv dodává přídavné zařízení – diasporametr.

Obr. 7a,b: Měření prizmatických čoček v mechanickém fokometru, včetně detailu. Důležitý je směr vložení brýlové obruby!
Zdroj: archiv autora

Obr. 8a,b: Měření prizmatických čoček v digitálním fokometru, včetně detailu. Důležitý je směr vložení brýlové obruby!
Zdroj: archiv autora

Měření víceohniskových čoček

Na klasickém fokometru je měření víceohniskových typů čoček poněkud obtížnější. V případě bifokálních čoček začínáme měření dílu na dálku a pak měření dílu do blízka. Rozdíly v hodnotách nám udávají tzv. adici (add) neboli přídavek do blízka.

Trifokální čočky mají navíc mezidíl pro korekci na střední (pracovní) vzdálenost.

Měření progresivních čoček (multifokální čočky) je opět složitější a zpravidla nepřesné kvůli výrobní technologii těchto speciálních brýlových čoček, zejména v důsledku nežádoucího astigmatického efektu v periferii čočky a zkreslení.

Pro tyto účely je vhodnější využít digitální fokometr.

V případě měření a přípravy pro zábrus vybrušovaných bifokálních čoček použijeme TABO schéma pro nastavení nasálního stočení (obr. 9).

Obr. 9: TABO schéma
Zdroj: http://www.bsoptik.cz/detail.php?kapitola=D&kod=237700

Projekční fokometr

Je novějším druhem fokometrů (obr. 10). Princip měření je stejný jako u klasického fokometru s tím rozdílem, že výsledné měření je zobrazeno na projekčním stínítku a ne na stupnici okuláru. Obraz testové značky je velký, tím je zvýšena i přesnost celého měření (obr. 11). Navíc není potřeba provádět adjustaci okuláru, pokud s ním pracuje více osob, tak jak je tomu u klasického.

Obr. 10: Projekční fokometr (Topcon)
Zdroj: propagační leták firmy Geodis

Obr. 11: Prostor pro měřenou čočku včetně zobrazení testové značky
Zdroj: propagační leták firmy Geodis

Automatický (digitální) fokometr

Tento typ fokometru již dnes patří ke standardu vybavení každé provozovny oční optiky, ale také ambulance oftalmologa či vyšetřovny optometristy. Jak je již z názvu jasné, celé měření probíhá automaticky a naměřené hodnoty se zobrazují na digitálním displeji. Nevýhodou je zpočátku delší časové měření, protože přístroje jsou velmi citlivé. Také v některých případech, zejména měření nízkých vrcholových lámavostí, je proces pomalejší oproti mechanickému fokometru.

Hlavní výhodou je však přesnost měření víceohniskových čoček (viz 7.1.1.4). Software obsahuje program pro měření jak bifokálních, tak progresivních čoček. U multifokálních se přímo zobrazí i progresivní kanál, takže je možné proměřit kterékoliv místo čočky s dostatečnou přesností.

Způsob komunikace je nastavitelný. Lze měřit tórickou čočku s přesností 1 ° nebo 5 °, přesnost vrcholové lámavosti na 0,12D nebo 0,25D, prizma v pD (cm/m) nebo mm decentrace.

Paměťové zařízení uchovává hodnoty pro naměřené pravé a levé sklo.

Dnešní provedení už má barevný displej, výklopný, možná je i kombinace se spektrofotometrem pro měření propustnosti čoček (obr. 12).

Přidáním přídatných zařízení je možné měřit i kontaktní čočky.

Obr. 12: Digitální fokometry (Topcon)
Zdroj: http://obchod.geodis.cz/optika/brusy-fokometry