Bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum L.)
Čeleď: Asphodelaceae – asfodelovité
1-3(4) BD 1-2
Geoelement: evropský (sibiřský)
Areál: submediteránní – temperátní se suboceánickou tendencí
Vytrvalá bylina vysoká 30–80 cm s krátkým oddenkem. Listy jsou čárkovité. Květy drobné, bílé v řídké latě. Kvete od června do srpna. Plodem je kulovitá tobolka.
Ekologie: Roste v teplejších oblastech, především na vápencovém podloží. Stanovištěm jsou světlé lesy, slunné stráně, lesní lemy i suché louky.
Rozšíření: Střední a jižní Evropa, na východě zasahuje až na Kavkaz. U nás se vyskytuje roztroušeně, v západní části Čech roste příbuzná bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).
Bělozářka větevnatá patří k vzácnějším druhům naší květeny, které vyžadují pozornost (C4). Zákon ji chrání v Německu.
Mapa převzata z: http://www.florabase.cz
Zdroje:
AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973
BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365
ŠTĚPÁNKOVÁ, J. ed. (2010): Květena ČR VIII. Academia, Praha.