Vytrvalá a poměrně statná, 30–100 cm vysoká bylina s plazivým oddenkem. Dolní a střední listy dlouze řapíkaté, vejčité až kopinaté, se srdčitou bází, na okraji zubaté. Květy fialové, vonné, v hroznovitém květenství uspořádané. Plodem jsou široce eliptické, na vrcholu zašpičatělé šešulky. Kvete od května do července. Plodem je podlouhle eliptická šešulka.

Ekologie: Suťové a roklinové lesy, údolní luhy, subalpínské vysokostébelné nivy. Na vlhkých a stinných stanovištích s dostatkem živin.

Rozšíření: Evropský areál s výjimkou nejjižnější a nejsevernější části. Na východě zasahuje až do středního Povolží. Druh byl zavlečen i do Británie, Severní Ameriky a na Nový Zéland. U nás roste roztroušeně na vhodných stanovištích od středních po horské polohy, zejména v oblastech s členitým reliéfem. V termofytiku jen Pavlovské kopce v inverzních polohách.

Měsíčnice vytrvalá patří mezi vzácnější druhy naší květeny, které vyžadují další pozornost (C4).

Mapa převzata z: http://www.florabase.cz

Zdroje:

AMBROS, Z. & ŠTYKAR, J. (1999): Geobiocenologie I. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 63 s. ISBN 8071573973

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B. eds. (1992): Květena ČR III. Academia, Praha.

KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. & ŠTĚPÁNEK, J. eds. (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.], Academia, Praha. 928 p. ISBN 8020008365

http://www.florabase.cz

Biogeografie