Neexistuje sice konkrétní návod pro správnou podobu otázek, protože vždy záleží na informacích, které nám získané odpovědi mají poskytnout,3(p161) nicméně existují obecně platná pravidla, které nám mohou pomoci.
Předně je pro dobré pokrytí problému žádoucí postupovat tak, že základní otázku (problém) si rozdělíme do dílčích okruhů, ke kterým teprve poté vytvoříme jednotlivé otázky v dotazníku.2(p122)
Při konstrukci otázek mějme na paměti základní pravidlo, že respondenti musejí naší otázce jednoznačně porozumět, a to všichni naprosto stejným způsobem.5(p57) Doporučujeme proto řídit se následujícími radami:3(pp161–163),4(pp35–37),5(pp148–150)
Znění otázky musí být jasné a přesné. Např. v otázce „Čistíte si pravidelně zuby?“
mohou respondenti pravidelnost chápat v různých intervalech (1× denně, 2× denně atd.). Zde bychom se měli ptát na frenkevenci: „Jak často si čistíte zuby?“
Cizí slova a odborné výrazy použijeme jen při dotazování odborné veřejnosti. Laické veřejnosti pokládáme otázky tvořené běžně užívanými slovy. Slovník musí být přizpůsoben znalostem cílové skupiny.
Nepokládáme delší otázky, které vyžadují zopakování, aby si byl respondent jistý, nač se jej ptáme. Například otázku „Domníváte se, že zdravotní péče byla v 80. létech lepší než v následujícím období nebo si myslíte, že v současném období je lepší?“ 4(p36) by bylo vhodné formulovat takto:
Domníváte se, že úroveň zdravotní péče v 80. letech byla
lepší oproti současnosti
ani lepší, ani horší oproti současnosti
horší oproti současnosti
Pokud položíme otázku „S chováním lékařů a sester jste byl(a)? Velmi spokojen(a), Spíše spokojen(a) atd.“
, nedáváme respondentovi možnost ohodnotit odlišně chování lékařů a chování sester. Správně bychom tedy otázku rozdělili na dvě:
S chováním lékařů jste byl(a)? Velmi spokojen(a), Spíše spokojen(a) atd.
S chováním sester jste byl(a)? Velmi spokojen(a), Spíše spokojen(a) atd.
Otázku bychom měli formulovat tak, aby nevsugerovávala respondentovi očekávanou odpověď. Je třeba se tak vyvarovat formulacím typu „Souhlasíte, že...“
, „Nelíbí se Vám...“
apod.
Chybně: Souhlasíte, že lidé si pletou nachlazení s chřipkou? Ano - Ne
Správně: Pletou si lidé nachlazení s chřipkou? Ano - Ne
Ke zkreslení výsledků mohou vést také formulace s citovým nábojem nebo citlivost samotného tématu. Například dotaz zkoumající výši platu doplníme možnostmi s intervaly od–do Kč, neboť se zařazením do určitého intervalu již respondenti obvykle nemívají problém (na rozdíl od přímé otázky).
Přeformulujeme otázky, ve kterých respondent není schopen posoudit negaci a správně odpovědět. Například u otázky „Nepotřebujete zvláštní péči při Vaší hospitalizaci? Ano – Ne“
si respondent nemusí být jistý, zda má uvést Ano jako Ano, potřebuji nebo Ano ve smyslu Ano, nepotřebuji.