Úvod
1.1 Poloha, rozloha Austrálie
Austrálie a všechny k ní geograficky či politicky náležející ostrovy leží na jižní polokouli , na odlehlé části východní polokoule . Geografický střed australské pevniny (vč. Tasmánie) se nachází u západního okraje Simpsonovy pouště , a to na 25° jižní šířky a 134°21´ východní délky a bylo nazváno Lambert centre . Viz box 1.
Od centra Prahy je toto místo vzdáleno 14 267 km. Ortodroma k tomuto místu možná překvapivě vede pod úhlem 85° (sever = 0°), tj. od Prahy na východ a při tom mírně na sever, tento směr probíhá např. po jižním okraji Poděbrad a přes polské Katowice. Přímý směr vnitřkem Země by vedl pod sklonem 74° pod povrch.
Austrálie je nejmenším kontinentem a má též ze všech osídlených světadílů nejřidší zalidnění. Na ploše 7 686 850 km2 žije více než 22 miliónů obyvatel. Oblast zaujímá velkou plochu ležící zcela na jižní polokouli. Rozkládá se po obou stranách obratníku Kozoroha, který ji protíná přibližně v polovině. (Viz obr. č. 1.)
Obr. č. 1 (Foltýnová,D., 2003)
Tvar a rozměry
Austrálie je osamocená pevnina, obklopená na třech stranách otevřeným oceánem. Má velmi malou horizontální členitost, svým obrysem připomíná australský kontinent ovál, jehož stejnoměrnost je porušena jen na severu a na jihu, kde moře vytváří velký záliv. Na ostrovy a poloostrovy připadá 757 000 km2, tj. jen 8,5 % z celkové rozlohy pevniny. Délka pobřeží nepřesahuje 19 500 km.
Austrálie je kontinent poměrně protáhlý ve směru ZSZ – VJV, i když na mapách světa nebo Oceánie to tak nepůsobí, jelikož je tvar kontinentu při jihovýchodním (resp. jihozápadním) okraji mapy značně zkreslený. Bez započtení poloostrova York a Tasmánie je kontinent přibližně 2x delší než je jeho šířka.
Krajní body
Od severu k jihu měří kontinent 3 200 km. Nejsevernější bod, Yorský mys (Cape York, 10°41´j.š.), je od rovníku vzdálen jen 1130 km, nejjižnějším bodem je Jihovýchodní mys (South East Pt., 39°07´j.š.). Největší šířka Austrálie od západu k východu činí 4100 km, od Příkrého mysu (Steep Pt., 113°09´v.d.) k Byronovu mysu (Cape Byron, 153°39´v.d.) – viz box 2.
Okrajová moře
Severní pobřeží Austrálie je omývané mělkými šelfovými moři Timorským a Arafurským . Moře tu vniká poměrně hluboko do pevniny několika zálivy, z nichž největší je záliv Carpentarský, který odděluje dva velké poloostrovy: Yorský na východě a Arnhermskou zemi na západě. Severním cípem Yorského poloostrova se v Torresově průlivu přibližuje Austrálie Nové Guinei na vzdálenost pouhých 85 km. Příznivé poměry pro přístavy jsou na západním pobřeží Arnhemské země, kde také ve Van Diemenově zálivu vznikl významný přístav Darwin.
Západní a jižní pobřeží Austrálie je omýváno otevřeným Indickým oceánem. Západní pobřeží má většinou nížinný, málo členitý charakter, zato jižní pobřeží je mnohem členitější. Oceán tu zasahuje do pevniny Velkým Australským zálivem. Ve východní části zátoky proniká moře hlouběji do pevniny dvěma zálivy tektonického původu Spencerovým a Svatovincentským, na jehož březích vyrostl přístav Adelaide.
Východní pobřeží Austrálie omývá Tichý oceán s Tasmanovým a Korálovým mořem, kde dosahují hloubky až 7500 m. Severovýchodní pobřeží lemuje 1900 km dlouhý Velký bradlový útes, představující zbytek dnes zaplaveného pobřeží. Korálové útesy se táhnou rovnoběžně s pobřežím a značně ztěžují plavbu. Velký bradlový útes je největším korálovým útvarem na Zemi.
Malá horizontální členitost Austrálie není hospodářsko-geografickou nevýhodou ani překážkou. Pobřeží riasového typu, které má téměř celá Tasmánie, severovýchodní a část východní Austrálie i celé jižní pobřeží bylo vhodné pro zakládání přístavů. Sydney vzniklo v zátoce Port Jackson, Brisbane v Moretonově zátoce, Melbourne v zátoce Port Phillip. Patří sem i řada menších přístavů, jako Framantle, Cairns, Townsville, Bowel aj.
Ostrovy
Z ostrovů ležících při Australském pobřeží je největší Tasmánie, oddělená od kontinentu 160 – 200 km širokým Bassovým průlivem. Nová Guinea má sice mnohem větší rozlohu než Tasmánie a leží blíže Austrálie, avšak k Austrálii ji nepočítáme, jelikož svým charakterem patří spíše do Melanésie. Z ostatních ostrovů jmenujme ostrov King a Flindersův ostrov v Bassově průlivu, Klokaní ostrov při ústí Svatovincenského zálivu, Bathursův a Mellvilův ostrov v zálivu Van Diemena a Groote Eylandt v Carpentarském zálivu.
Závěrem
Poloha každého kontinentu či vůbec poloha každého místa na světě si zaslouží větší pozornost než je tomu v této úvodní kapitole. Z polohy vychází mnoho dalších skutečností, které se k dané lokalitě váží. Při čtení dalších kapitol si všimnete, že poloha Austrálie se významně podepsala na osídlování tohoto kontinentu a následně na jeho dalším vývoji ať z pohledu přírody či člověka. Podrobnější údaje k poloze najdete v příloženém PDF dokumentu. Prohlédněte rovněž mapku ze školního atlasu Austrálie, kol. 2007.
| OCEÁNY A MOŘE | Plocha v tis. km2 | OSTROVY | Plocha v km2 |
|---|---|---|---|
| Tichý oceán (celý) | 1 760 680 | Tasmánie | 64 408 |
| Korálové moře | 4 791 | Melville (Melvillův o.) | 6 210 |
| Tasmanovo moře | 3 638 | Kangaroo (klokaní o.) | 4 350 |
| Indický oceán (celý) | 75 256 | Groote Eylandt | 2 460 |
| Arafurské moře | 1 057 | Bathurst (Bathurstův o.) | 2 030 |
| Timorské moře | 615 | Flinders (Flindersův o.) | 1 374 |
| King | 1 099 | ||
| POLOOSTROVY | Plocha v km2 |
|---|---|
| Arnhem land (Arnhemská země) | 243 000 |
| Cape York (pol. York) | 210 000 |
| Kimberley (pol. Kimberley) | 155 000 |
| Eyre pen.(pol. Eyre) | 43 000 |
| Dampier Land (Dampierova země) | 12 000 |