3.6.3 Doprava
Doprava má v Austrálii prvořadý význam a potýká se především s problémem velkých vzdáleností a nerovnoměrným rozložením průmyslových a zemědělských středisek. Infrastruktura dosud neodpovídá požadavkům rostoucí dopravy, i když Austrálie nemá velké výškové rozdíly, ani veletoky, které by byly při budování dopravních sítí velkou překážkou. S rostoucí modernizací dopravy přestala být nevýhodou i vzdálenost Austrálie od Evropy a ostatního světa.
Železniční doprava
Železniční doprava se začala budovat v 50. letech 19. století a dnes má délku 33 819 km. Z toho je 2 540 km elektrifikováno. Problémem australské železniční sítě je v tom, že většina tratí vedla z vnitrozemí k moři, kde nadále náklad putoval po moři. Každá země měla rovněž jiný rozchod kolejí. To tvoří dodnes největší překážku pro vybudování transkontinentální železnice od severu k jihu Austrálie. Viz obr. č. 1. Hustota železniční sítě je rovněž nerovnoměrná a kopíruje oblasti s nejpříznivějšími podmínkami pro život. Ve srovnání se silniční sítí je význam australské železniční sítě menší. Spíše turistickou atrakcí je cesta vlakem Indian Pacific po transaustralské železnici Parth – Sydney a druhou zajímavou železniční linkou je cesta z Adelaide do Alice Springs vlakem Ghan viz obr. č. 2.
Hustota železniční sítě je rovněž nerovnoměrná a kopíruje oblasti s nejpříznivějšími podmínkami pro život. Ve srovnání se silniční sítí je význam australské železniční sítě menší. Spíše turistickou atrakcí je cesta vlakem Indian Pacific po transaustralské železnici Parth – Sydney a druhou zajímavou železniční linkou je cesta z Adelaide do Alice Springs vlakem Ghan viz obr. č. 2.
Automobilová doprava
Tato doprava má v Austrálii největší význam, a to především v přepravě osob na krátké a střední vzdálenosti. Počet 1,6 osob na jeden automobil vypovídá o životní úrovni, ale i o nezbytnosti vlastnit automobil. Nejhustší silniční síť je opět v nejvíce zalidněných oblastech. Celková délka silniční sítě činí 913 000 km, z toho počtu připadá na zpevněné silnice 353 000 km a 1 363 km na dálnice či expresní silnice. Dopravní předpisy jednotlivých států se mírně liší, v celé Austrálii se však jezdí vlevo a platí přednost zprava.
Zpevněné silnice jsou poměrně kvalitní a jejich úseky mimo městských aglomerací svádějí k rychlé jízdě. Na dálnici je zpravidla nejvyšší povolená rychlost 110 km/h. Divili by se někteří řidiči v České republice, že se tato rychlost dodržuje. No řekněte, nesvádí to k rychlé jízdě? Viz videclip č.1 –úsek cesty do vnitrozemí směrem na Coober Pedy.
Nejvíce frekventovanou silnicí je Hume Higway, která byla postavena za 2. sv. války a spojuje sever s jihem. Automobilová doprava je rozvinutá především ve městech, kde existují velké taxikářské společnosti konkurující ostatní městské dopravě.
Dálková doprava těžkými nákladními automobily konkuruje železniční dopravě. Těmito nákladními automobily - tzv. road train (silniční vlak) se přepravuje živý dobytek, pohonné hmoty, potraviny, zemědělské a jiné produkty na velké vzdálenosti. Tyto kamiony mají délku až 56 m. Smějí však jezdit mimo obydlené oblasti – viz obr. č. 3.
Ve vnitrozemí se však můžete setkat i s cestami nezpevněnými, které jsou průjezdné, ale je lepší používat terénní vozidla.
Námořní doprava
Pro Austrálii má velký význam, především přeprava zboží mezi Austrálií a ostatními kontinenty. Jak už bylo výše uvedeno, význam má i domácí přeprava zboží mezi severem a jihem Austrálie.
Ze specializovaných přístavů s největším obratem, které jsou schopné přijímat specializované lodě včetně kontejnerových, patří Port Hedland a Dampier sloužící k vývozu železné rudy a koncentrátů. Další jsou v Sydney, Adelaide, Brisbane, Cairns, Darwin, Devonport, Geelong, Hobart, Mackay, Port Kembla, Newcastle, Fremantle, Melbourne a další.
Vodní cesty dosahují délky 8 368 km, jsou však používané především malými plavidly s nízkým ponorem. Australskou obchodní flotilu tvoří cca 54 lodí s celkovou tonáží přes 1,5 mil. BRT.
Význam silniční, železniční a námořní dopravy, která přepravuje suroviny dokumentuje následující video.
Letecká doprava
Je jedním z nejrozvinutějších a nejlépe organizovaným dopravním odvětvím v Austrálii. Velké vzdálenosti a příznivé meteorologické podmínky předurčují rozvoj letecké dopravy, která se vyznačuje velkou hustotou letecké sítě a vysokým výkonem letecké dopravy. V Austrálii je přes 400 letišť, z nichž k nejmodernějším a mezinárodním patří Sydney, Melbourne, Adelaide, Cairns, Darwin, Brisbane a Perth. Letecká doprava má nesmírný význam jak pro spojení míst ve vnitrozemí s místa na pobřeží, tak pro spojení se zámořím. Mezistátní letecká doprava z Evropy do Austrálie používá převážně takzvanou východní trasu přes jihovýchodní Asii.
Síť vnitrostátních linek je v Austrálii vybudována vynikajícím způsobem, tak jak si to vyžadují geografické podmínky. Mezi všemi velkými australskými městy existuje každodenní spojení, jež zajišťují dvě velké letecké společnosti. Jednou z nich je Qantas – viz obr. č. 4.
Velmi rozšířené je také soukromé letectví. Letadla jsou neocenitelným pomocníkem na farmách a dobytkářských stanicích v řídce osídlených oblastech. Stačí jen „průletem“ odehnat dobytek – viz. obr. č. 5.
Spoje
Spoje zahrnující poštu, telegraf, telefon, internet rozhlas a televizi mají pro Austrálii značný význam z důvodů nerovnoměrného rozložení jak obyvatel, tak hospodářství.
Austrálie patřila k prvním zemím zavádějící poštovní služby (od roku 1809), telegrafní linky (od roku 1854) a telefonní sítě. Na venkově se můžete setkat i takovými poštovními schránkami, které slouží širšímu okolí – viz obr. č. 6.
Od 60. let 20. století je Austrálie napojena na světovou kabelovou síť a je jednou ze zakládajících zemí zajišťující spojení pomocí družic. Bezpečnost při pobytu v chráněných a navštěvovaných oblastech, kde není družicový signál, obstarává rádiové spojení se směrovou anténou. Viz obr. č. 7,8.
Televizní nabídku tvoří dvě státní stanice. Rozhlas má důležitou roli zejména na venkově a v odlehlých končinách kontinentu. Nejdůležitější australské deníky jsou The Australian, Sydney Morning Herald a The Age.
Potrubní doprava
Potrubní doprava se v Austrálii začala rozvíjet až v 60. a 70. letech v souvislosti s rozvojem těžby ropy a plynu. Dříve bylo potrubí využíváno především k dopravě vody. V potrubní síti převládají plynovody, sloužící k zásobování velkých měst. V celkové délce zaujímají potrubí pro surovou ropu 2 500 km, pro ropné produkty 500 km a potrubí pro přírodní palivo má délku 5 600 km.