Austrálie
multimediální učebnice

• Obsah
• Předmluva
• Úvod
• • Poloha, rozloha Austrálie
  • Objevování Austrálie
  • Osídlení Austrálie
• Přírodní poměry
• • Geologie
  • Reliéf
  • Podnebí
  • Vodstvo
  • Půdy
  • Biogeografické členění
  • Ochrana přírody
• Socioekonomické poměry
• • Státní zřízení
  • Závislá území
  • Obyvatelstvo
    Úvodem Vývoj počtu obyvatel Věkové složení Náboženská příslušnost Struktura zaměstnanosti Národnostní složení Sociální zabezpečení Životní styl
  • Původní obyvatelstvo
  • Městské obyvatelstvo
  • Hospodářství Austrálie
    • Průmysl
    • Zemědělství
    • Doprava
    • Služby
    • Cestovní ruch
    • Zahraniční obchod
• Seznam použité literatury

Autoři

• Martin Culek
• Eduard Hofmann
• Boris Rychnovský
• Darina Mísařová
• Hana Svobodová

3.3 Obyvatelstvo Austrálie

Úvodem

Evropští přistěhovalci nacházeli nejlepší životní podmínky na jihovýchodním, jižním a jihozápadním pobřeží. Pusté vnitrozemí je osídleno velmi řídce. V Austrálii žije na ploše rovnající se třem čtvrtinám rozlohy Evropy zhruba 22 mil. obyvatel, z toho 90 % ve městech. Původní obyvatelé Austrálie Aboriginové, jak je Evropané začali nazývat, byli od počátku kolonizace vytlačování do neúrodných buší a nehostinných pustin střední a severní Austrálie. Dnes jich žije v osadách a v rezervacích přes 500 tisíc (v posledních letech se jejich počet zvýšil).

Austrálie je s počtem 22 620 600 (k 30. 6. 2011) obyvatel, s výjimkou Anatrktidy, nejméně zalidněným světadílem. I když se svou rozlohou řadí na šesté místo ve světě, počtem obyvatel se řadí až do čtvrté desítky. Obyvatelstvo je rozloženo velmi nerovnoměrně s největší koncentrací kolem východního pobřeží. Austrálie patří mezi státy s nejnižší hustotou zalidnění, která je pouhých 2,9 obyvatel na km². Viz obr. č. 1. – odkaz.

Vývoj počtu obyvatel

Od roku 1788, kdy datujeme počátek evropské kolonizace, až do 60. let 19. století, mělo rozhodující vliv na růst obyvatelstva přistěhovalectví. Přirozený přírůstek měl nepatrný podíl. Kolonie sloužila Britům jako trestanecká osada, a proto převážnou část obyvatelstva tvořili trestanci.

Největší příliv především britských přistěhovalců nastal po objevení zlata ve Viktorii v roce 1851. Do této doby se přistěhovalo do Austrálie 440 000 osob, avšak v desetiletém období „zlaté horečky“ v letech 1851-1861 to bylo již 1 170 000 osob.

Přistěhovalectví zaznamenalo prudký vzestup ještě po první i druhé světové válce, kdy bylo silně podporováno (viz dále). V dnešní době nehraje přistěhovalectví tak významnou roli, je však podporován multikulturalismus. Pokles přistěhovalectví má řadu příčin. Důležitou skutečností je, že v Evropě již Austrálie není považována za zemi „svobody, hospodářské prosperity a neomezených možností“, jak tomu bylo po obou světových válkách. Od 60. let 19. století hraje rozhodující úlohu v růstu počtu obyvatel přirozený přírůstek, který je dán tím, že se do Austrálie stěhují především mladí lidé. Austrálie od dob kolonizace patří k zemím se značnou dynamikou populačního růstu. V průběhu 20. století činil průměrný roční přírůstek cca 10 promile, v roce 2011 přesahoval 12 promile. Přirozený přírůstek obyvatelstva se pohybuje okolo 1,2 %.

Věkové složení

Ve věkovém složení (viz obr. č. 5) tvoří největší skupinu od 15 do 65 let 67 % obyvatel (2008). Věková pyramida vykazuje známky regresivní struktury, přesto že je její základna poměrně široká. Stejně jako i v jiných vyspělých státech se i zde stále prohlubuje proces stárnutí obyvatelstva, který je však zpomalen právě přistěhovalectvím mladých lidí. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví se udržuje poměrně vyrovnaný stav, mírně převažuje počet mužů, což se projevuje především v méně osídlených částech kontinentu. Naděje na dožití při narození přesahuje 81 let, muži se dožívají 79 let a ženy až 84 let.

Náboženská příslušnost

Z náboženského hlediska převládá křesťanství, které s sebou přinesli evropští osadníci. K anglikánské církvi se hlásí necelých 19 % obyvatelstva (zastoupení anglikánské církve postupně klesá) a k římskokatolické 26 % obyvatelstva. Ostatní křesťané tvoří necelých 20 %. K různým jiným náboženstvím (nejvíce buddhismus a islám) se přiklání zhruba 5 % a téměř 19 % svou náboženskou příslušnost neuvádí (tento podíl se zvyšuje).

Struktura zaměstnanosti

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dnes tvoří zhruba 60%. Struktura zaměstnanosti je obdobná jako v jiných vyspělých státech. Z celkového počtu zaměstnaných osob je jich nejvíce zaměstnáno ve službách (75 %), v průmyslu pracuje 21 % a v zemědělství pouhé 3 %, což prozrazuje vysoký stupeň mechanizace. Vysoký je podíl zaměstnaných v terciárním sektoru, který ukazuje na vysokou životní úroveň. Počet nezaměstnaných v roce 2010 tvořil 5,2% z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Národnostní složení

Obyvatelstvo se skládá z převažujících bělochů evropského původu (92 %), z toho Australanů britského původu je přes 75 %. K nejdůležitějším etnickým skupinám patří vedle Angličanů zejména Novozélanďané, Číňané, Italové, Vietnamci, Indové, Filipínci, Řekové, Němci a Jihoafričané.

Australská vláda uplatňovala od počátku šovinistickou politiku tzv. bílé Austrálie, tzn. Austrálie s obyvatelstvem evropského původu s vyloučením barevného přistěhovalectví, především z Asijských zemí.
„Přistěhovalcům z Asie byly kladeny všemožné překážky. Ti, kdo přijeli, museli skládat zkoušku ve formě diktátu. Text byl původně sestaven tak, aby znemožnil vstup do země každému Asijci, který se tu chtěl natrvalo usídlit. V přístavech mohl úředník Australského svazu nahlas nadiktovat uchazeči o přistěhovalectví v kterékoli evropské řeči text o více než 50 slovech a žádat od něj, aby jej na místě napsal. Pokud se uchazeč dopustil chyby, nesměl vystoupit na břeh. V prvním roce obstálo při této zkoušce osm Japonců, šest Indů a čtyři Syřané, ale 459 Číňanů zkoušku nesložilo a muselo zůstat na lodi.“ (Blainey,G. 1999, s. 120-121.)

Po druhé světové válce měla Austrálie jen sedm miliónů obyvatel a potřebovala mnohem větší počet obyvatelstva, aby se mohla bránit. Postupně nové imigrační předpisy umožňovaly přistěhovalectví ze všech států bez ohledu na rasu a národnost, a z tohoto důvodu hlavně v posledních letech začíná přistěhovalectví z Asie značně vzrůstat (dnes tvoří 7%).

Pováleční přistěhovalci tvořící kolem 20 % všeho australského obyvatelstva, se v Austrálii označují jako „New Australians“ – Novoaustralané, čímž jsou odlišováni od starousedlíků. V Austrálii žijí zbytky původního obyvatelstva – Austrálci, kteří zaujímají v etnickém složení zvláštní místo. Dnes však představují 1 % obyvatelstva.

Velká etnická různorodost Austrálie od 50. let nezpůsobovala žádné vážné sociální problémy. Sociologové však vidí ve stále rasističtějším chování vůči etnickým skupinám převážně z asijských zemí ohrožení sociálního míru v budoucnosti. Příklad Austrálie ukazuje, že je možné v pestré směsici národů sice dobře žít, že však rozdíly původu, barvy pleti, jazyka a tradice s sebou přinášejí i stále přetrvávající problémy.

Sociální zabezpečení

I přes značný příliv Asiatů v posledních letech je Austrálie stále kulturně a materiálně součástí západního světa. Kupní síla na jednoho obyvatele představuje 41 000 amerických dolarů. Průměrná rodina považuje automobil za nezbytnost. Také v oblasti sociální a zdravotní péče Austrálie zaujímá přední místo mezi vyspělými státy. Zdravotnictví v podstatě financuje stát. Australský svaz podobně jako Nový Zéland byl průkopníkem sociálního zabezpečení a státní starobní důchody zavedl už v roce 1909. Další sociální dávky přišly po první světové a druhé světové válce. Po roce 1945 to byly vdovské a invalidní důchody, mateřské příspěvky a podpory známé jako dětské přídavky. Australané si vůbec nesmírně vážili svých obětí ve všech válkách, kterých se zúčastnili (viz obr. 8,9,10).

Korálové ostrovy

Rozprostírají se v délce více než 2000 km podél východního pobřeží. Tento pás asi 600 ostrovů a ostrůvků je největší korálový útvar na světě (galerie obr. č.9, 9a,9b).

V červenci roku 1945 začal Australský svaz pravidelně vyplácet podpory v nezaměstnanosti. Pro australskou mládež je základní a střední vzdělání bezplatné a školní docházka je povinná do 15 let. Na Tasmánii do 16 let. Systém středního vzdělání tvoří převážně smíšené školy všeobecně vzdělávacího typu.

Životní styl

Australané milují život v přírodě a skoro všichni tráví slunné neděle na plážích nebo při pikniku v městských nebo příměstských parcích. Australané jsou charakterističtí svým uvolněným postojem k problémům života, milují vše příjemné, dobrou zábavu, dobré pití, život bez shonu a chvatu (viz obr.č. 11-12).

Příhodné podnebí umožňuje provozovat množství sportů, od surfování po lyžování, kopanou či rybaření, Australané jsou nadšenými vyznavači kriketu, rugby, australského fotbalu, tenisu či jezdectví (viz obr.č.12 – 14).

I velká australská města skýtají množství prostoru pro pohyb, který Australané milují.

Žijí zde však i takoví, kteří tráví svůj život v srdci kontinentu v nehostinné pustině zvané outback. Nesmíme také zapomínat na farmáře netoužící po městě či původní obyvatele Austrálie – Aboriginals, kteří mají možnost žít svým původním životem na navráceném území. (obr. č. 15,16,17,18).

Je zde cítit stále vliv anglické tradice. Australské podnebí nic nezměnilo na vizáži už několikáté generace prvních přistěhovalců. Po druhé světové válce se díky přistěhovalcům z Evropy smíchala anglická kultura s tradicemi starého kontinentu a vytvořil se tak vyhlášený australský styl života, který spolu s nádhernou přírodou opravňuje Australany být hrdí na svoji vlast.