Vývoj schopností jemné motoriky v batolecím období

V oblasti jemné motoriky také dochází k velkému nárůstu schopností. Po prvním roce se rychle zdokonalují pohyby rukou a prstů při uchopování, pouštění a manipulování s předměty. Záměrné a přesné upuštění předmětu na cíl přichází až kolem osmnácti měsíců. V této době mají tudíž děti jistotu v postavení kostek na sebe (staví věž cca ze 4 kostek). Ve třinácti měsících děti začínají s pokládáním dvou kostek na sebe, překryvy jsou zatím spíše nepřesné, stavbu si děti obvykle nezáměrně zbourají. Ve dvou letech staví děti věže z cca 7-9 kostek, dokáží již také napodobovat různé jiné druhy staveb (stavění kostek vedle sebe). Ve třech letech už děti zvládají sofistikované stavby s vynecháním prostoru mezi kostkami (most, brána apod.).

Patnáctiměsíční dítě je zaujato drobnými předměty (kuličky, mince, plastové vršky od lahví apod.), dokáže je dávat do hrnku či misky a opět je vytáhnout ven. Děti si obvykle rády prohlížejí obrázkové knížky a zhruba mezi dvanáctým a patnáctým měsícem začínají listovat stránkami
v papírové knize (v leporelu i dříve). V osmnácti měsících obvykle ještě otáčejí několik stránek zároveň a často minou hledaný obrázek,
ve dvou letech již obrací stránky správně po jedné. Ve třech letech také většina dětí zvládne navlékání dostatečně velkých korálků na provázek.

V průběhu batolecího období můžeme sledovat u některých dětí preferenci pravé či levé ruky při různých činnostech, ovšem u většiny dětí se ještě nejedná o definitivní ustálení a mohou se střídat období, kdy dítě preferenci stran mění. Teprve v předškolním období má obvykle smysl lateralitu závazně diagnostikovat (proto o tomto tématu bude podrobněji pojednáno v následující kapitole).

Rozvoj jemné motoriky má také výrazný dopad i na další oblasti vývoje dítěte. S aktivní činností a manipulací dítěte souvisí rozvoj myšlení, neboť dítě řeší při těchto aktivitách konkrétní situace a začíná chápat vztahy mezi předměty a jejich částmi, uvědomuje si jejich znaky a různé vlastnosti (např. rozpoznávání geometrických tvarů při manipulaci s kostkami odlišných tvarů).

Další oblastí, kde se uplatní jemná motorika, je sebeobsluha dítěte. Se zvyšující se šikovností ruky a také výše zmíněnou touhou dělat věci samo začíná batole výrazně spolupracovat při oblékání. Osmnáctiměsíční dítě si nasadí čepici a manipuluje se zipem, suchým zipem či patentky. V třiceti měsících si děti sami natáhnou kalhoty, svetr, ponožky, obují botičky apod. Tyto činnosti mají ještě určité nedokonalosti (děti si natahují oblečení naruby, předem dozadu, pletou levou a pravou botu apod.), kolem třech let již tyto chyby ubývají a většina dětí je schopna se pod dohledem obléknout správně sama. Kolem patnácti měsíců děti jedí sami lžičkou, tu však často naklánějí a obracejí, a tudíž hodně bryndají. Zhruba v osmnácti měsících již děti nepřevrací lžičku a jsou schopné se sami napít z hrnku. Dvouleté děti již obvykle nebryndají (pokud jsou na jezení soustředěné).
Na konci batolecího období se již děti dokáží samostatně najíst (včetně nalévání tekutiny z lahve či konvičky do skleničky), dovedou si samostatně umýt ruce či vyčistit zuby.