2. Estudiem, treballem i parlem català
Témata
- Předložky A, DE a splynutí předložek se členem I
- Slovesné třídy (časování sloves v přítomném čase oznamovacího způsobu)
- Číslovky základní (I)
Estudiem, treballem i parlem català
Avui és un dia molt bonic. En Jaume no és a la facultat, és al parc i passeja amb el gos. La Jana és al parc també i xerra amb en Jaume. En Jaume i la Jana no solament estudien, sinó que també treballen. En Jaume ajuda el pare al taller. La Jana cada vespre ensenya anglès o treballa de cangur – cuida la nena d’una família. Fa els deures amb ella, prepara el sopar i després, a la nit, porta la nena al llit. Més tard el pare i la mare de la nena tornen de la feina. La Jana, però, no és catalana, és estrangera. És una noia txeca. Normalment, la Jana i en Jaume van a la universitat a peu, però en Jaume, de tant en tant, agafa el cotxe.
| passejar amb el gos | jít se psem na procházku |
| xerrar | povídat si, klábosit |
| solament | pouze |
| sinó (que) | nýbrž |
| treballar | pracovat |
| ajudar | pomáhat |
| família, f. | rodina |
| taller, m. | dílna, ateliér |
| vespre, m. | večer |
| al vespre | večer (příslovce) |
| ensenyar | vyučovat |
| cangur, m. | klokan; osoba pečující o děti v nepřítomnosti rodičů (m.,f.) |
| cuidar | starat se, opatrovat |
| preparar | připravovat |
| sopar/sopar, m. | večeřet/ večeře |
| després (de) | potom |
| nit, f. | noc |
| portar | nést, přinést, vzít s sebou |
| tornar | vrátit se |
| estranger, -a | cizinec, cizinka |
| de tant en tant | občas |
| lluny (de) | daleko |
| agafar | vzít, uchopit (i dopravní prostředek) |
| nen, -a | dítě |
| però | ale, avšak |
| i | a |
| de (d') | z, od |
| a | v, do |
| o | nebo |
| cotxe, m. | auto |
| a peu | pěšky |
| normalment | obvykle |
| llit, m. | postel |
| qui? | kdo? |
Gramatika
1. Předložky A, DE a splynutí předložek se členem (contraccions) I:
Předložky mají v katalánštině řadu funkcí a významů. Nahrazují mimo jiné i naše skloňování:
- A 3. pád: Escric al Pere – píši Peremu.
- DE 2. pád: El centre de la ciutat – centrum města; El llibre del Joan – Joanova kniha
Ve významu místním:
- A směřování k něčemu nebo do něčeho: do, k popř. na (vaig a l’aeroport/jedu na letiště)
- DE směřování od něčeho pryč nebo z něčeho ven: z, ze, od.
Tyto předložky splývají s určitými členy mužského rodu v:
a + el → AL a + els → ALS
de + el → DEL de + els → DELS
- Soc al teatre (Jsem v divadle), el llibre del Jaume (Jaumeho kniha)
Začíná-li však následující slovo v singuláru na samohlásku nebo h+samohláska, ke kontrakci nedochází:
- A l’aeroport (na letišti, na letiště)
- De l’hotel (z hotelu)
2. Slovesné třídy (časování sloves v přítomném čase oznamovacího způsobu):
V katalánštině rozdělujeme slovesa do tří slovesných tříd (konjugací):
- 1. konjugace: slovesa zakončená v infinitivu na -AR
- 2. konjugace: slovesa zakončená v infinitivu na -ER, -RE
- 3. konjugace: slovesa zakončená v infinitivu na -IR
a) Časování sloves I. konjugace:
| PARLAR (mluvit) | |
| PARLO | PARLEM |
| PARLES | PARLEU |
| PARLA | PARLEN |
| ANAR (jít, jezdit)
| |
| VAIG | ANEM |
| VAS | ANEU |
| VA | VAN |
Kromě ANAR a ESTAR(-SE), které bude probráno později, jsou všechna slovesa 1. konjugace pravidelná.
b) Časování pravidelných sloves II. konjugace:
Slovesa této slovesné třídy jsou v infinitivu zakončena na -RE, anebo -ER.
Tato konjugace se vyznačuje velkým množstvím nepravidelných sloves. Pravidelná slovesa se tvoří podle vzorů:
| PERDRE (ztratit) | TÉMER (obávat se) |
| PERDO | TEMO |
| PERDS | TEMS |
| PERD | TEM |
| PERDEM | TEMEM |
| PERDEU | TEMEU |
| PERDEN | TEMEN |
c) Časování pravidelných sloves III. konjugace:
Tato konjugace má dva vzory; u prvního vzoru se v některých osobách přidává slabika -eix, je třeba se ujistit, podle kterého vzoru se konkrétní sloveso časuje.
| LLEGIR (číst)
| DORMIR (spát) |
| LLEG-EIX-O | DORMO |
| LLEG-EIX-ES | DORMS |
| LLEG-EIX | DORM |
| LLEGIM | DORMIM |
| LLEGIU | DORMIU |
| LLEG-EIX-EN | DORMEN |
Většina sloves III. konjugace se časuje podle vzoru llegir.
3. Číslovky základní (I):
| zero 0 | u (un, una) 1 | dos (dues) 2 | tres 3 | quatre 4 | cinc 5 |
| sis 6 | set 7 | vuit 8 | nou 9 | deu 10 | onze 11 |
| dotze 12 |
Rozlišujeme číslo jedna – u a číslovku jeden, jedna – un, una. Číslovka dos tvoří rod ženský – dues.
- els dos/les dues – oba/obě
- els tres/les tres… - všichni/všechny tři
Zájmeno EN:
Přímý předmět neurčitý je zastoupen zájmenem EN.
- Parlo tres llengües – En parlo tres.