18. Quin temps farà demà?

Témata

  1. Budoucí čas (futur)
  2. Spojka SI - podmínková souvětí (I)
  3. Vyjadřování pádových vztahů
  4. Pořádek slov
  5. Význam slovesa PASSAR

Quin temps farà demà?

Som encara a mitjans del mes d’agost, però ja fa un temps de tardor… Això no em va gaire bé per als meus plans d’aquest cap de setmana. I doncs, què faré? Demà divendres, si fa bon temps, aniré a la platja. Sí, hi aniré a peu, perquè així caminaré una mica. A la platja nedaré una bona estona i llegiré una mica a la tovallola. Potser farà sol i calor. Però… i si plou? Doncs, si plou, em quedaré a casa i faré una mica de ioga al menjador. Connectaré la televisió a internet i veuré algun vídeo de ioga per a principiants. Dissabte potser plourà i farà vent. En aquest cas, segur que em quedaré a casa i aprofitaré el temps per endreçar l’habitació. Em sembla que faré un pastís, fins i tot.

a mitjans (de)v polovině                                     
temps, m.počasí; čas                                           
tardor, f.podzim                                                   
pla, m.plán                                                                                               
nedarplavat                                                                     
caminarkráčet, jít, chodit                                    
tovallola, f.ručník
potsermožná
fer solsvítit slunce
fer calorbýt teplo/horko
plourepršet
fer ventfoukat, být vítr
endreçaruklidit
pastís, m.moučník, koláč, dort
fins i totdokonce
Quin temps fa?Jaké je počasí?
Predicció meteorològicapředpověď počasí
Tinc calorje mi teplo
Tinc fredje mi zima
Fa fredje zima
Fa calorje teplo/horko
Fa solsvítí slunce
Fa ventfouká vítr
Hi ha boiraje mlha
Neva (nevar)sněží (nevava – sněžilo)
Plou (ploure)prší (plovia – pršelo)
Hi ha tempestaje bouřka
Cau (caure) un ruixat/xàfecje průtrž
Hi ha núvolsje zataženo
A la primaverana jaře
A l’estiuv létě
A la tardorna podzim
A l’hivernv zimě

Gramatika

1. Budoucí čas (futur):

Budoucí čas (futur) se tvoří v katalánštině z infinitivu sloves koncovkami, které jsou stejné pro všechny tři slovesné třídy (konjugace):

-AR -ER/-RE -IR
PARLAR PERDRE LLEGIR
PARLAR-É PERDR-É LLEGIR-É
PARLAR-ÀS PERDR-ÀS LLEGIR-ÀS
PARLAR-À PERDR-À LLEGIR-À
PARLAR-EM PERDR-EM LLEGIR-EM
PARLAR-EU PERDR-EU LLEGIR-EU
PARLAR-AN PERDR-AN LLEGIR-AN

Obdobně: beure: beuré; prendre: prendré; ser: seré...

Všimněte si, že přízvuk je vždy na koncovkách.

Nepravidelné tvary:

  • PODER: podré, podràs, podrà, podrem, podreu, podran.
  • VOLER: voldré, voldràs, voldrà...
  • TENIR: tindré, tindràs, tindrà...
  • ANAR: aniré, aniràs, anirà...
  • FER: faré, faràs, farà...
  • VENIR: vindré, vindràs, vindrà...
  • HAVER: hauré, hauràs, haurà...
  • SABER: sabré, sabràs, sabrà...
    (...)

Existenciální vazba v budoucím čase má tvar HI HAURÀ:

  • Segurament hi haurà molta gent demà. Zítra tam určitě bude spousta lidí.

Použití:

Tento čas vyjadřuje děj, který se má stát v budoucnu:

  • Demà plourà. Zítra bude pršet.

Doprovází ho nejčastěji příslovce času:

  • demà (zítra), demà passat (pozítří), l’any/la setmana/el cap de setmana que ve (příští rok, týden, víkend...), demà passat no l’altre (popozítří)…

Pokud je činnost plánovaná v blízké budoucnosti, lze použít i přítomný čas:

  • Demà vaig al metge/aniré al metge.

2. Spojka SI – podmínková souvětí (I):

Vyjádření skutečnosti:

  • Si parla, anirem a la presó. Jestliže bude/bude-li mluvit, půjdeme do vězení.
  • Si volíem, anàvem a esquiar. Pokud jsme chtěli, jezdívali jsme lyžovat.

V katalánštině po podmínkové spojce SI (na rozdíl od češtiny) nemůže stát nikdy budoucí čas nýbrž čas přítomný!

  • Si plou, ens quedarem a casa. Bude-li pršet, zůstaneme doma.

Ve větě hlavní pak může stát budoucí čas, přítomný čas, anebo rozkaz:

  • Si no pots venir, truca'm. Jesli nemůžeš/nebudeš moci přijít, zavolej mi.

Poznámka:

Nepleťte si tuto spojku uvozující podmínkové věty se spojkou (rovněž SI – jestli, zdali) uvozující nepřímou otázku, po které může být použit budoucí čas:

  • Pregunta si voldràs venir. Ptá se, zda budeš chtít přijít.

3. Vyjadřování pádových vztahů:

V katalánštině neexistuje skloňování tak, jak jsme zvyklí v češtině, tj. pádovými koncovkami. Pádové vztahy jsou totiž vyjádřeny pomocí různých předložek.

1. pád je bez předožky:

  • La Vinyet és catalana. Vinyet je Katalánka.

Českému 2. pádu odpovídá v katalánštině obvykle vazba s předložkou DE:

  • La finestra de la casa és gran. Okno domu je velké.
  • L'amiga de la mare és molt amable. Kamarádka maminky je velmi milá.
  • De qui és? Koho/od koho to je?
  • De quina noia? Kterého děvčete?
  • De què – (z) čeho?

Katalánské genitivní vazby překládáme často přídavným jménem:

  • la cervesa de Pilsen – plzeňské pivo

Český 3. pád se vyjadřuje předložkou A:

  • El Guerau contesta al professor. Guerau odpovídá profesorovi.
  • Escric a la meva mare. Píšu své matce.
  • A mi, no. Mně ne.
  • A qui truques? Komu voláš?
  • A quin noi? Kterému klukovi?
  • A què? – Čemu?
  • Compro un llibre a la Laia. Kupuji knížku Laie.

4. pád v katalánštině obvykle vyjadřujeme bez předložky:

  • Què fas? Co děláš?
  • Qui veus? Koho vidíš?
  • Veig el Jordi. Vidím Jordiho.

Výjimky:

U přízvučných osobních zájmen (ty co stojí po předložce ;-)

  • Em critiquen a mi. Et veig a tu. Mě kritizují. Vidím tebe.

Dále v případech, kdy by mohlo dojít k záměně přímého předmětu s podmětem:

  • Als reis els reben al port. Tři krále vítají v přístavu. (Srov.: Els reis els reben al port. Tři králové je vítají v přístavu.).
  • A quin president ha votat? Kterého prezidenta volil? (Srov.: Quin president ha votat? Který prezident volil?).
Více na GramCat → PředložkyOnline publikace GramCat

5. pád je vždy bez předložky a bez členu:

  • Què tal, Joan? Jak je, Joane?
  • Senyor! Pane!

6. a 7. pád se vyjadřují různými předložkami; např. PER a AMB.

  • la trobada amb la família – setkání s rodinou
  • Amb qui hi vas? S kým tam jdeš?
  • Amb quin senyor? S jakým pánem?
  • amb el nostre afany – naším úsilím
  • la porta tancada per l'avi – dveře zavřené dědečkem
  • pels carrers – ulicemi

4. Pořádek slov:

V češtině, kde slova v různých pádech mění tvar, je pořádek slov mnohem volnější než v katalánštině, kde předmět přímý (tj. ve 4. pádě) stojí většinou před předmětem nepřímým (tj. ve 3. pádě):

  • Dono el llibre al David. Dávám Davidovi tu knihu/Dávám tu knihu Davidovi.

Mohou však nastat situace (např. při zdůraznění), kdy se tento model naruší. Příklad této „dislokace“ jsme již viděli v lekci 11., kdy je předmět stojící mimo tradiční postavení vyjádřen ještě příslušným zájmenem:

  • Dono el llibre al David. El llibre el dono al David.

5. Význam slovesa PASSAR:

1. přejít, přejet, projet, projít, vést (skrz, přes):

  • El riu Svratka passa per Brno. Řeka Svratka protéká Brnem.
  • Passarem pel centre. Pojedeme přes centrum.

2. jít/jet okolo; stavit se u někoho; minout; uplynout:

  • Passen de mi. Pomíjí mě (ignorují).
  • Han passat tres dies. Uběhly tři dny.
  • Passarem pel despatx. Stavíme se do kanceláře.

3. stát se, dít se:

  • Què passa? Co se děje?

4. prožít; strávit (o čase); užít si:

  • Ho vam passar superbé. Náramně jsme si to užili.
  • Van passar tres dies a Andorra. Strávili tři dny v Andoře.

Cvičení

18. Quin temps farà demà?Odpovědník v IS MU
Předcházející kapitola
Následující kapitola