18. Quin temps farà demà?
Témata
- Budoucí čas (futur)
- Spojka SI - podmínková souvětí (I)
- Vyjadřování pádových vztahů
- Pořádek slov
- Význam slovesa PASSAR
Quin temps farà demà?
Som encara a mitjans del mes d’agost, però ja fa un temps de tardor… Això no em va gaire bé per als meus plans d’aquest cap de setmana. I doncs, què faré? Demà divendres, si fa bon temps, aniré a la platja. Sí, hi aniré a peu, perquè així caminaré una mica. A la platja nedaré una bona estona i llegiré una mica a la tovallola. Potser farà sol i calor. Però… i si plou? Doncs, si plou, em quedaré a casa i faré una mica de ioga al menjador. Connectaré la televisió a internet i veuré algun vídeo de ioga per a principiants. Dissabte potser plourà i farà vent. En aquest cas, segur que em quedaré a casa i aprofitaré el temps per endreçar l’habitació. Em sembla que faré un pastís, fins i tot.
a mitjans (de) | v polovině |
temps, m. | počasí; čas |
tardor, f. | podzim |
pla, m. | plán |
nedar | plavat |
caminar | kráčet, jít, chodit |
tovallola, f. | ručník |
potser | možná |
fer sol | svítit slunce |
fer calor | být teplo/horko |
ploure | pršet |
fer vent | foukat, být vítr |
endreçar | uklidit |
pastís, m. | moučník, koláč, dort |
fins i tot | dokonce |
Quin temps fa? | Jaké je počasí? |
Predicció meteorològica | předpověď počasí |
Tinc calor | je mi teplo |
Tinc fred | je mi zima |
Fa fred | je zima |
Fa calor | je teplo/horko |
Fa sol | svítí slunce |
Fa vent | fouká vítr |
Hi ha boira | je mlha |
Neva (nevar) | sněží (nevava – sněžilo) |
Plou (ploure) | prší (plovia – pršelo) |
Hi ha tempesta | je bouřka |
Cau (caure) un ruixat/xàfec | je průtrž |
Hi ha núvols | je zataženo |
A la primavera | na jaře |
A l’estiu | v létě |
A la tardor | na podzim |
A l’hivern | v zimě |
Gramatika
1. Budoucí čas (futur):
Budoucí čas (futur) se tvoří v katalánštině z infinitivu sloves koncovkami, které jsou stejné pro všechny tři slovesné třídy (konjugace):
-AR | -ER/-RE | -IR |
PARLAR | PERDRE | LLEGIR |
PARLAR-É | PERDR-É | LLEGIR-É |
PARLAR-ÀS | PERDR-ÀS | LLEGIR-ÀS |
PARLAR-À | PERDR-À | LLEGIR-À |
PARLAR-EM | PERDR-EM | LLEGIR-EM |
PARLAR-EU | PERDR-EU | LLEGIR-EU |
PARLAR-AN | PERDR-AN | LLEGIR-AN |
Obdobně: beure: beuré; prendre: prendré; ser: seré...
Všimněte si, že přízvuk je vždy na koncovkách.
Nepravidelné tvary:
- PODER: podré, podràs, podrà, podrem, podreu, podran.
- VOLER: voldré, voldràs, voldrà...
- TENIR: tindré, tindràs, tindrà...
- ANAR: aniré, aniràs, anirà...
- FER: faré, faràs, farà...
- VENIR: vindré, vindràs, vindrà...
- HAVER: hauré, hauràs, haurà...
- SABER: sabré, sabràs, sabrà...
(...)
Existenciální vazba v budoucím čase má tvar HI HAURÀ:
- Segurament hi haurà molta gent demà. Zítra tam určitě bude spousta lidí.
Použití:
Tento čas vyjadřuje děj, který se má stát v budoucnu:
- Demà plourà. Zítra bude pršet.
Doprovází ho nejčastěji příslovce času:
- demà (zítra), demà passat (pozítří), l’any/la setmana/el cap de setmana que ve (příští rok, týden, víkend...), demà passat no l’altre (popozítří)…
Pokud je činnost plánovaná v blízké budoucnosti, lze použít i přítomný čas:
- Demà vaig al metge/aniré al metge.
2. Spojka SI – podmínková souvětí (I):
Vyjádření skutečnosti:
- Si parla, anirem a la presó. Jestliže bude/bude-li mluvit, půjdeme do vězení.
- Si volíem, anàvem a esquiar. Pokud jsme chtěli, jezdívali jsme lyžovat.
V katalánštině po podmínkové spojce SI (na rozdíl od češtiny) nemůže stát nikdy budoucí čas nýbrž čas přítomný!
- Si plou, ens quedarem a casa. Bude-li pršet, zůstaneme doma.
Ve větě hlavní pak může stát budoucí čas, přítomný čas, anebo rozkaz:
- Si no pots venir, truca'm. Jesli nemůžeš/nebudeš moci přijít, zavolej mi.
Poznámka:
Nepleťte si tuto spojku uvozující podmínkové věty se spojkou (rovněž SI – jestli, zdali) uvozující nepřímou otázku, po které může být použit budoucí čas:
- Pregunta si voldràs venir. Ptá se, zda budeš chtít přijít.
3. Vyjadřování pádových vztahů:
V katalánštině neexistuje skloňování tak, jak jsme zvyklí v češtině, tj. pádovými koncovkami. Pádové vztahy jsou totiž vyjádřeny pomocí různých předložek.
1. pád je bez předožky:
- La Vinyet és catalana. Vinyet je Katalánka.
Českému 2. pádu odpovídá v katalánštině obvykle vazba s předložkou DE:
- La finestra de la casa és gran. Okno domu je velké.
- L'amiga de la mare és molt amable. Kamarádka maminky je velmi milá.
- De qui és? Koho/od koho to je?
- De quina noia? Kterého děvčete?
- De què – (z) čeho?
Katalánské genitivní vazby překládáme často přídavným jménem:
- la cervesa de Pilsen – plzeňské pivo
Český 3. pád se vyjadřuje předložkou A:
- El Guerau contesta al professor. Guerau odpovídá profesorovi.
- Escric a la meva mare. Píšu své matce.
- A mi, no. Mně ne.
- A qui truques? Komu voláš?
- A quin noi? Kterému klukovi?
- A què? – Čemu?
- Compro un llibre a la Laia. Kupuji knížku Laie.
4. pád v katalánštině obvykle vyjadřujeme bez předložky:
- Què fas? Co děláš?
- Qui veus? Koho vidíš?
- Veig el Jordi. Vidím Jordiho.
Výjimky:
U přízvučných osobních zájmen (ty co stojí po předložce ;-)
- Em critiquen a mi. Et veig a tu. Mě kritizují. Vidím tebe.
Dále v případech, kdy by mohlo dojít k záměně přímého předmětu s podmětem:
- Als reis els reben al port. Tři krále vítají v přístavu. (Srov.: Els reis els reben al port. Tři králové je vítají v přístavu.).
- A quin president ha votat? Kterého prezidenta volil? (Srov.: Quin president ha votat? Který prezident volil?).
5. pád je vždy bez předložky a bez členu:
- Què tal, Joan? Jak je, Joane?
- Senyor! Pane!
6. a 7. pád se vyjadřují různými předložkami; např. PER a AMB.
- la trobada amb la família – setkání s rodinou
- Amb qui hi vas? S kým tam jdeš?
- Amb quin senyor? S jakým pánem?
- amb el nostre afany – naším úsilím
- la porta tancada per l'avi – dveře zavřené dědečkem
- pels carrers – ulicemi
4. Pořádek slov:
V češtině, kde slova v různých pádech mění tvar, je pořádek slov mnohem volnější než v katalánštině, kde předmět přímý (tj. ve 4. pádě) stojí většinou před předmětem nepřímým (tj. ve 3. pádě):
- Dono el llibre al David. Dávám Davidovi tu knihu/Dávám tu knihu Davidovi.
Mohou však nastat situace (např. při zdůraznění), kdy se tento model naruší. Příklad této „dislokace“ jsme již viděli v lekci 11., kdy je předmět stojící mimo tradiční postavení vyjádřen ještě příslušným zájmenem:
- Dono el llibre al David. El llibre el dono al David.
5. Význam slovesa PASSAR:
1. přejít, přejet, projet, projít, vést (skrz, přes):
- El riu Svratka passa per Brno. Řeka Svratka protéká Brnem.
- Passarem pel centre. Pojedeme přes centrum.
2. jít/jet okolo; stavit se u někoho; minout; uplynout:
- Passen de mi. Pomíjí mě (ignorují).
- Han passat tres dies. Uběhly tři dny.
- Passarem pel despatx. Stavíme se do kanceláře.
3. stát se, dít se:
- Què passa? Co se děje?
4. prožít; strávit (o čase); užít si:
- Ho vam passar superbé. Náramně jsme si to užili.
- Van passar tres dies a Andorra. Strávili tři dny v Andoře.