12. Anar a comprar
Témata
- Zájmena záporná.
- Zájmena neurčitá; slovesa II. konjugace končící v infinitivu na -DRE (ENTENDRE).
Anar a comprar
Nota de veu al whatsapp de l’Alba: “Ei, Alba! Escolta, soc la Diana. Aquesta tarda surto abans de la feina i vull aprofitar per comprar-me una mica de roba ara que hi ha rebaixes a les botigues. Que em vols acompanyar? Quedem a les 16 h davant del centre comercial? No crec que triguem gaire. Només vull mirar les samarretes que hi tinguin, els pantalons, les faldilles i potser alguna jaqueta. Sí, semblen moltes coses, però tinc molt clar el que necessito: roba còmoda i de colors clars, com ara blanc o blau. Ah, també busco un parell de botins marrons, grisos o negres. Encara no ho he decidit… Necessito emprovar-me’ls amb alguns pantalons per acabar de decidir-me. Bé, doncs, ja em diràs si pots quedar, d’acord? O potser un altre dia? Vinga, fins ara!“
| nota, f. | poznámka, záznam, známka |
| veu, f. | hlas |
| roba, f. | oblečení |
| rebaixes, f., pl. | slevy |
| botiga, f. | obchod |
| acompanyar | doprovodit |
| davant (de) | před (místně) |
| creure | myslet si, věřit |
| emprovar-se | vyzkoušet si (oblečení) |
| trigar | trvat |
| samarreta, f. | triko |
| pantalons, m., pl. | kalhoty |
| faldilla, f. | sukně |
| decidir (eix) | rozhodnout se |
| potser | možná |
| jaqueta, f. | sako |
| semblar | zdát se, připadat |
| còmode, -a | pohodlný |
| color, m. | barva |
| clar, -a | světlý |
| blanc, m. | bílá barva; bílý, -á (f. blanca) |
| blau, m. | modrá barva; modrý, -á (f. blava) |
| parell, m. | pár |
| botí, m. | kotníčková bota |
| marró, m. | hnědá barva; hnědý, -á |
| gris, m. | šedá barva, šedý, -á (f. grisa) |
| negre, m. | černá barva; černý, -á (f. negra) |
| encara | ještě |
| vinga | no tak! do toho! |
Gramatika
1. Zájmena záporná:
CAP a GENS (DE) – pro vyjádření českého žádný, žádná, žádní, žádné používáme v katalánštině tvary CAP (s počitatelnými substantivy) a GENS (s nepočitatelnými). Mohou se vztahovat k osobám i věcem a mohou stát také samostatně.
- No tinc cap amiga. Nemám žádnou kamarádku.
- No tinc gens de sucre. Nemám žádný cukr.
Oba tvary jsou pro oba rody stejné a používají se jen v singuláru, po GENS navíc ve spojení se substantivem následuje předložka DE.
- No tinc gens de paciència. - No en tinc gens. Nemám žádnou trpělivost. - Nemám řádnou.
- No tinc cap problema. - No en tinc cap. Nemám žádný problém (žádné problémy). - Nemám žádný.
Jak už bylo probráno, GENS může mít také funkci příslovce: No m’agrada gens. No és gens fàcil. Vůbec se mi nelíbí. Není to vůbec snadné.
NINGÚ – nikdo; vztahuje se vždy k osobám.
- No parla ningú. Nikdo nemluví.
- Ningú (no) parla.
RES – nic; stojí vždy samostatně, nikdy se nevztahuje k osobám. No dic res. Neříkám nic.
V případě, že je rozvito přídavným jménem, doprovází jej předložka DE.
- Què hi ha de nou? - No hi ha res de nou. Co je nového? - Není nic nového.
Poznámka:
Záporná zájmena v kladné otázce, anebo v podmínkové větě, nabývají kladného významu:
- Tens res? Máš něco?
- Tens cap llibre? Máš nějakou knihu.
- Si coneixes ningú, m’ho pots dir. Jestli někoho znáš, můžeš mi to říct.
2. Zájmena neurčitá:
ALGÚ – někdo; vztahuje se k osobám, stojí samostatně.
- Algú ho té. Někdo to má.
- Algú de vosaltres la coneix. Někdo z vás ji zná.
ALGUNA COSA, QUELCOM – něco; vztahuje se k věcem; pod vlivem španělštiny lze v hovorovém jazyce zaznamenat i „algo“, nicméně toto použití není ve spisovném jazyce správné.
- „Quelcom“ se používá spíše ve formálním jazyce.
- Fem alguna cosa? Uděláme něco?
- M’agrada quelcom. Něco se mi líbí.
ALGUN, -A, -NS, -NES – nějaký, nějaká, nějací, nějaké; vztahuje se jak k osobám, tak i k věcem. Toto zájmeno může plnit i funkci neurčité číslovky „několik“.
- Hi ha alguna noia. Je tam nějaká holka.
- Tens algun problema? Máš nějaký problém?
TOTHOM – všichni, každý.
- Tothom ho sap. Všichni to ví.
Po „tothom“ následuje vždy sloveso v singuláru.
CADA – každý, -á, -é; je neměnné a používá se vždy ve spojení s podstatným jménem.
- Faig exercici cada dia. Každý den cvičím.
CADASCÚ (CADA U) – každý; v samostatném postavení; je neměnné, vztahuje se jen k osobám a je pro oba rody stejné.
- Aquí cadascú fa el que vol. Tady si každý dělá, co chce.
CADASCUN, -A (DE) (cada un/cada una) – každý, -á, - é:
- Ho vam donar a cadascun dels presents. Dali jsme to každému z přítomných.
- Hi ha dues nenes. Donem el gelat a cadascuna. Jsou tu dvě děvčata. Dáme každé zmrzlinu.
CADA QUANT x CADA QUAN
- Cada quant (temps) vas al cinema? Jak často chodíš do kina?
- Cada quan puc. Pokaždé když můžu.
QUALSEVOL – kdokoliv; jakýkoliv, kterýkoliv; vztahuje se k osobám i věcem a je pro oba rody stejné. V plurálu má tvar „qualssevol“.
- Qualsevol pot venir. Kdokoliv může přijít.
- Pots agafar qualsevol flor. Můžeš si vzít jakoukoliv květinu.
Existuje i tvar „qualsevulla“ (pozor nejde o tvar ženský!).
UNS, UNES – několik, někteří, některé. Může plnit funkci neurčité číslovky „několik“.
- M’hi quedo uns dies. Zůstanu tam několik dnů.
TOT – všechno; v samostatném postavení.
- Ho sap tot. Ví to všechno.
TOTS, TOTES – všichni, všechny; v samostatném postavení.
- Volen venir totes. Chtějí přijít všechny.
TOT EL, TOTA LA – celý. Ve spojení s podstatným jménem v singuláru.
- Dorm tot el dia. Spí celý den.
- Ho sap tota la ciutat. Ví to celé město.
TOTS ELS, TOTES LES – všichni, všechny (popř. každý, každá); ve spojení s podstatným jménem v plurálu.
- Coneix tots els problemes. Zná všechny problémy.
UN ALTRE/UNA ALTRA – nějaký, -á další/jiný, - á; (pl.: uns altres, unes altres).
- Jo vull un altre. Chci další/jiný.
L’ALTRE/L’ALTRA – ten/ta další; ten/ta druhý, -á; (pl.: els altres, les altres).
- T’ensenyo l’altre model. Ukážu ti ten další model.
*Un altre dia (jiný den, další den, jindy). Hi anirem un altre dia (Půjdeme tam jindy) X L’altre dia, el vaig veure molt cansat. Onehdy jsem ho viděl velmi unaveného.
Slovesa II. konjugace končící na -DRE
Při časování těchto sloves v indikativu prézentu je třeba odtrhnout – dre.
| ENTENDRE (rozumět, chápat). | |
| ENTENC | ENTENEM |
| ENTENS | ENTENEU |
| ENTÉN | ENTENEN |
prendre, vendre...