7. El meu dia
Témata
- Zvratná slovesa (zvratná zájmena)
- Pravopisné změny u sloves 1. konjugace
- Dny v týdnu, názvy měsíců a datum
- Určování času
- Předložky a příslovce časová, vyjádření času se slovesem FER; české „krát“ a „jak často?“
El meu dia
Entre setmana, de dilluns a divendres, em llevo d’hora, a les 7 h. Em rento la cara, em pentino i em vesteixo. Després preparo un esmorzar lleuger: un got de llet amb cacau i unes torrades amb alvocat. Tot seguit me’n vaig a treballar. Començo la feina a les 8.30 h i treballo fins a les 13 h, quan tinc una pausa i aprofito per dinar. Normalment, vaig a un restaurant a prop de la feina. Torno a la feina a les 14 h i m’hi estic fins que acabo, a les 17 h. Després de treballar torno a casa i descanso. A vegades, surto a patinar amb una amiga i dues tardes a la setmana tinc classes d’alemany. Al vespre, cap a les 20 h, preparo el sopar: quan és primavera o estiu, alguna amanida i peix, i quan és hivern o tardor, alguna crema de verdures i carn. Havent sopat, m’agrada veure les notícies, mirar fotos a Instagram o xerrar amb la família. I després a la nit, cap a les 23 h, me’n vaig a dormir. I el teu dia? Com és?
entre | mezi |
primavera, f. | jaro |
entre setmana | v týdnu (pracovním) |
estiu, m. | léto |
llevar-se | vstávat |
amanida, f. | salát (druh jídla) |
d’hora | brzy, časně |
peix, m. | ryba |
rentar-se | mýt(se) |
hivern, m. | zima |
pentinar-se | česat se |
tardor, f. | podzim (a la tardor – na podzim) |
vestir-se (-eixo) | obléci se |
verdura, f. | zelenina |
esmorzar, m. | snídaně |
carn, f. | maso |
esmorzar | snídat |
xerrar | povídat si |
lleuger,-a | lehký |
veure | dívat se, vidět |
got, m. | sklenice |
notícies, f., pl. | zprávy |
llet, f. | mléko |
havent sopat | po večeři |
cacau, m. | kakao |
torrada, f. | topinka |
alvocat, m. | avokádo |
tot seguit | následně, hned potom |
aprofitar | využít |
tornar | vrátit se |
patinar | bruslit |
a prop (de) | blízko |
sopar, m. | večeře |
sopar | večeřet |
Gramatika
1. Zvratná slovesa (zvratná zájmena):
Doposud bylo probráno zvratné sloveso jmenovat se (dir-se):
Zvratná zájmena v pozici před slovesem začínajícím na souhlásku mají tvary:
DUTXAR-SE (sprchovat se) | |
EM dutxo | ENS dutxem |
ET dutxes | US dutxeu |
ES dutxa | ES dutxen |
U sloves začínajících na samohlásku:
AIXECAR-SE (vstát, zvednout se) | |
M’aixeco | ENS aixequem |
T’aixeques | US aixequeu |
S’aixeca | S’aixequen |
Zvratná zájmena odpovídají českému se a si s tím rozdílem, že v katalánštině má každá osoba svůj vlastní tvar zájmena (em, et, es, ens, us, es). Postavení zájmen je stejné jako u osobních zájmen podmětných a kladou se před časovaný tvar slovesný (Em dutxo. Sprchuji se).
Je třeba podotknout, že slovesa, která jsou zvratná v češtině, nemusí být zvratná v katalánštině a naopak (Př.: llevar-se/vstávat).
Zvratné neosobní vazby:
V katalánštině se pro tvoření neosobních vazeb podobně jako v češtině užívá zvratného zájmena se, které se klade před slovesný tvar: On es parla català? Kde se mluví katalánsky?
2. Pravopisné změny u sloves 1. konjugace:
U následujících zakončení sloves 1. konjugace dochází k pravopisným změnám pro zachování výslovnosti:
- Menjar – menjo, menges, menja, mengem, mengeu, mengen
- Plegar – plego, plegues, plega, pleguem, plegueu, pleguen
- Aixecar – aixeco, aixeques, aixeca, aixequem, aixequeu, aixequen
- Començar – començo, comences, comença, comencem, comenceu, comencen
Některá slovesa v kombinaci s jiným slovesem v infinitivu vyžadují předložku: uveďme si zde vazby sloves ANAR a COMENÇAR, která vyžadují předložku „a“.
- Començo a llegir. Začínám číst. Ale: Comencem la lectura. Začínáme četbu.
- Vaig a comprar pa. Jdu koupit chleba.
3. Dny v týdnu, názvy měsíců a datum:
Dny v týdnu:
- dilluns
- dimarts
- dimecres
- dijous
- divendres
- dissabte
- diumenge
Kromě dissabte a diumenge netvoří ostatní dny v týdnu plurál: el dilluns – els dilluns, el dimarts – els dimarts...
Při udávání hodin, dnů, dat apod. užíváme vždy sloveso SER. Dny v týdnu ve spojení se slovesem SER jsou uváděny bez členu:
- Avui és dilluns. Dnes je pondělí.
Na rozdíl od češtiny neuvádíme u dnů v týdnu předložku:
- Dilluns vaig al metge. V pondělí jdu k lékaři.
Pokud chceme uvést, že se nějaká činnost některý den v týdnu opakuje, použijeme určitý člen:
- El dilluns no tenim classes. V pondělí (každé pondělí) nemáme vyučování. (=els dilluns, cada dilluns).
Pokud nejde o opakování, člen nepoužijeme:
- Dilluns vaig al metge (=aquest dilluns). V pondělí (toto pondělí) jdu k lékaři.
- Fins dissabte – do soboty; (Na shledanou v sobotu.)
Názvy měsíců:
- gener
- febrer
- març
- abril
- maig
- juny
- juliol
- agost
- setembre
- octubre
- novembre
- desembre
- al febrer – v únoru
- a l’octubre – v říjnu
- fins al setembre – do září (Na shledanou v září.)
Datum:
Uvnitř textu píšeme dny v týdnu zpravidla se členem. U číslovky 1 a 11 dochází k elizi:
- l’1 de desembre (l’u de desembre)
- l’11 de setembre de(l) 1714
- el (dia) 23 d’abril
V dopisech a jiných dokumentech se datum uvádí následovně:
- Tarragona, 12 de gener de 1979
4. Určování času:
Katalánština disponuje několika systémy pro uvádění času. Kromě klasického mezinárodního určování hodin, kdy k celým hodinám přičítáme minuty (16:34 – les setze trenta-quatre), se na území katalánsky mluvících zemí používají ještě další dva systémy. My si zde uvedeme ten, který je typický pro oblast Katalánska, tzv. „sistema de campanar“.
Celé hodiny doprovází určitý člen v rodě ženském. Kromě členu u jedné hodiny, jsou pak všechny členy v plurálu.
V tomto případě nedochází ke stažení členu apostrofem.
Pro vyjádření necelých hodin katalánština užívá čtvrthodiny (un quart, dos quarts, tres quarts). Hodiny se v katalánštině vyjadřují podobně jako v češtině, tzn. že se vždy uvádí hodina, která nastane:
- je čtvrt na deset – és un quart de deu
- je půl osmé – són dos quart de vuit
- je tři čtvrtě na jedenáct – són tres quarts d’onze
Velmi typické pro tento hodinový systém je vyjádřit čas mezi „čtvrtkami“ prostřednictvím „mig“ (půl):
- és mig quart de nou – je za sedm minut čtvrt na devět
- són dos quarts i mig de tres – je půl třetí a sedm minut
V ostatních případech se ke čtvrthodinám nebo k celým hodinám přičítají minuty prostřednictvím katalánské spojky „i“ (a):
- són dos quarts i cinc de quatre – je půl čtvrté a pět minut
- són les deu i cinc – je deset hodin a pět minut
- és un quart i deu de sis – je čtvrt na šest a deset minut
S udáváním hodin v katalánštině může pomoci i tato stránka:
https://www.softcatala.org/hora-en-catala/- Matinada – od 00:15 do 5:00 ráno (00:30 - són dos quarts d’una de la matinada)
- Matí – od 5:15 do 11:00 (5:15 - és un quart de sis del matí)
- Migdia – 11:15 do 14:00 (12:00 - són les dotze del migdia)
- Tarda – 14:15 do 19:00 (v létě) do 18:00 (v zimě) (18:45 - són tres quarts de set de la tarda)
- Vespre – od 19:15 do 22:00 (v létě), od 18:15 do 22:00 (v zimě) (21:30 - són dos quarts de deu del vespre)
- Nit – od 22:15 do 24:00 (23:00 són les onze de la nit)
Při udávání hodin odpovídá českým předložkám „v“, „o“ katalánská předložka „a“.
- A quina hora? V kolik hodin?
- A les vuit. V osm.
- A tres quarts i cinc de tres. O tři čtvrtě na tři a pět minut.
POZOR
Nezapomínejte, že s časovým údajem používáme předložku DE (a les vuit del vespre = v 8 večer), zatímco bez časového údaje předložku A (al matí = ráno).
5. Předložky a příslovce časová:
- Al matí – ráno
- A la tarda – odpoledne
- Al migdia – v poledne
- Al vespre – večer
- A la mitjanit – o půlnoci
- A la nit – v noci
- A la matinada – časně ráno
- abans (de)
- abans de les tres – před třetí
- abans no puc – dříve nemohu
- després (de)
- després de les deu – po desáté
- ens veiem després – uvidíme se potom
- havent sopat (složené gerundium) – po večeři
- tard – pozdě
- d’hora – brzo/časně
- a temps – včas
- durant – během
- de tant en tant – čas od času
- a vegades – občas
- sovint – často
- mai – nikdy
- sempre – vždy
- cap a les vuit – pár minut před osmou (kolem osmé)
- a les tres tocades – pár minut po třetí
- en punt – přesně
- a quarts de set – kolem půl sedmé
- d’aquí (a) – d’aquí (a) una setmana – za týden
- des de ... fins a ... (des de les vuit fins a les nou – od osmi až do devíti)
- de ... a ... (de vuit a nou – od osmi do devíti)
V katalánštině se časové vztahy velmi často vyjadřují pomocí polovětných vazeb s infinitivem:
- en + infiniu: En entrar, saluda. Při příchodu zdraví.
- abans de + infinitiu: Abans de sopar, llegeix. Před večeří si čte.
- després de + infinitiu: Després de llevar-nos. Potom, co vstaneme.
POZOR
U infinitivu zvratných sloves se i zde mění zvratné zájmeno podle podmětu hlavní věty (u těchto polovětných konstrukcí stojí zájmeno vždy v pozici za slovesem):
- Abans de llevar-me. Dříve než vstanu.
Při určování času, kde v češtině chceme vyjádřit již, je tomu apod., použijeme sloveso FER:
- Quant (temps) fa que vius aquí? Jak dlouho tady žiješ?
- Fa molt (temps). Je to dlouho.
- Des de l’any passat. Od minulého roku.
- Fins quan? Dokdy?
- Des de quan? Odkdy?
- Des de quan estudies el català? Odkdy studuješ katalánštinu?
- Cada dia. Každý den.
- Quan? Kdy?
Vyjádření českého „krát“ a „jak často?“:
Amb quina freqüència t’afaites, Pere? Jak často se holíš, Pere?
Tres cops (vegades) a la/per setmana. Třikrát týdně.
- poques vegades/pocs cops – málokrát
- moltes vegades/molts cops – mnohokrát
- algun cop/alguna vegada – někdy