13. Què cal fer per aprendre català?

Témata

  1. Vyjádření povinnosti a potřeby (haver de, caldre).
  2. Vyjádření pravděpodobnosti (deure + infinitiu).
  3. Slovesa II. konjugace zakončená na –URE.
  4. Spojovací prostředky.

Què cal fer per aprendre català?

Aprendre qualsevol idioma t’obre les portes d’un altre món. Anglès, francès, rus, xinès, italià… Les possibilitats són infinites. També amb el català! Què cal fer per aprendre bé un idioma? Aquí et proposem alguns consells per aprendre bé qualsevol llengua:

En primer lloc, cal estar motivat. Per què has escollit aprendre català? Quines són les teves motivacions? Vols viatjar a Catalunya, vols conèixer gent, vols llegir textos en català? Cal tenir molt clares les raons, perquè necessites dedicar un temps a l’aprenentatge.

En segon lloc, cal trobar un bon curs. T’estimes més classes presencials o en línia? Prefereixes un professor nadiu o un professor estranger? Et va millor un horari de matins o de tardes? Pensa-t’ho bé!

En tercer lloc, cal treballar una mica cada dia. Això vol dir que s’han de fer els deures, s’ha d’estudiar de manera constant i s’ha d’aprofitar el temps.

En darrer lloc, és important que t’ho passis bé aprenent català. Hi ha molts vídeos interessants a internet, sèries de televisió, un munt de grups musicals que canten en català… Tens moltes oportunitats per seguir aprenent fora de les classes. Aprofita-les!

aprendreučit se                                                     
obrirotevřít                                                                                                
anglès,-aangličtina, anglický, Angličan               
francès,-afrancouzština, francouzský, Francouz
nadiu,-a rodilý
rus,-ssaruština, ruský, Rus                                   
xinès,-ačínština; čínský; Číňan                            
italià,-naitalština, italský, Ital                               
possibilitat, f.možnost                                          
infinit,-anekonečný                                              
idioma, m.jazyk, řeč                                             
proposarnavrhnout                                                
consell, m.rada                                                     
lloc, m.místo                                                         
escollirvybrat (jako sortir)                                    
motivat,-damotivovaný                                        
motivació, f.motivace                                           
anar bévyhovovat                                                 
No em va bé.Nehodí se mi to.                              
curs, m.kurz           
presencialpřítomný, prezenční
en líniaonline
estranger,-acizí, zahraniční
deures, m., pl.úkoly
manera, f.způsob
constantstálý,-á
interessantzajímavý,-á
sèrie, f.série; seriál
un munt (de)spousta
grup, m.skupina
cantarzpívat           
oportunitat, f.příležitost
seguir (-eixo)pokračovat
foramimo, venku
passar-s’ho béužívat si to, mít se hezky
Passa-t’ho bé!Měj se hezky!
raó, f.důvod; rozum; (tenir raó/mít pravdu)

Gramatika

1. Vyjádření povinnosti a potřeby:

Povinnost se v katalánštině vyjadřuje opisnou vazbou (perífrasi), kterou tvoří pomocné sloveso HAVER + předložka DE + infinitiv významového slovesa. V češtině mu odpovídají tvary „muset, mít povinnost“.

HAVER
HE/HAIGHEM
HASHEU
HAHAN
  • He d’estudiar cada dia. Musím studovat každý den.
  • No he d’estudiar. Nemusím studovat.

Poznámka:

Pod vlivem španělštiny lze v neformální mluvě narazit na vazbu „tenir que“, použití této vazby však není v katalánštině správné!

Neosobní vazby:

CALDRE + infinitiu (být třeba)

  • Cal estudiar cada dia. Je třeba studovat každý den.
  • Va caldre no arribar tard. Bylo třeba nedorazit pozdě.
  • Cal estudiar una mica cada dia. Je třeba studovat trochu každý den.

SER NECESSARI (být potřeba), SER IMPRESCINDIBLE (být nutný)

  • És necessari comprar pa. Je třeba koupit chleba.
  • És imprescindible no arribar tard. Je nutno nedorazit pozdě.

PODER-SE x HAVER-SE DE

  • S’han de fer els deures (vyjadřuje povinnost, radu). Musí se/mají se/měly by se dělat úkoly.
  • No s’ha de menjar (doporučení, možnost, rada). Nemusí se jíst/nemá se jíst/nemělo by se jíst.
  • Es pot menjar (možnost, doporučení) Může se jíst x No es pot menjar (zákaz)! Nesmí se jíst!

2. Vyjádření pravděpodobnosti:

DEURE + infinitiu
DECDEVEM
DEUSDEVEU
DEUDEUEN

V katalánštině se pravděpodobnost vyjadřuje pomocí opisné vazby (perífrasi), kterou tvoří sloveso

DEURE + infinitiv významového slovesa:

  • Qui és? Deu ser en Joan. – Kdo je to? To bude Joan/Je to asi Joan.
  • Deu ser a casa. = Probablement és a casa. Asi je doma/Bude doma.
  • No devia arribar. = Probablement no va arribar. Pravděpodobně nepřijel.

Další opisné vazby s infinitivem:

TORNAR A+ infinitiv – tato opisná vazba vyjadřuje opakující se děj. Překládáme ji jako „znovu“:

  • Torna a estar refredat. Je znovu nachlazený.

SOLER + infinitiv (solc, sols, sol…) – Mít ve zvyku:

  • Solem anar a la muntanya. Máme ve zvyku jezdit na hory.

PENSAR + infinitiv – Zamýšlet, mít v úmyslu, plánovat:

  • Aquesta tarda penso estudiar. Dnes odpoledne mám v plánu studovat.

ACABAR DE + infinitiv – právě něco dokončit:

  • Acaba d’arribar. Právě dorazil.

Poznámka:

Jak už bylo probráno v 11. lekci, u opisných vazeb s infinitivem je možné klást nepřízvučná zájmena a zvratná zájmena buď před celou vazbu, anebo za ni:

  • He d’estudiar-la./L’he d’estudiar.

3. Slovesa II. konjugace zakončená na -URE:

Do této skupiny patří slovesa zakončená v infinitivu na – URE. Mohou se objevit tyto možnosti časování:

CREURE (myslet, věřit)
CRECCREIEM
CREUSCREIEU
CREUCREUEN
MOURE (hýbat)
MOCMOVEM
MOUSMOVEU
MOUMOUEN

riure (smát se; riem), seure (sedět; seiem), beure (pít; bevem)

  • De què rius? Čemu se směješ?
  • Puc seure? Mohu si sednout?
  • Beus massa. Piješ příliš mnoho.

Nepravidelné tvary:

TREURE (vytáhnout, odstranit, dát pryč, sundat si)
TRECTRAIEM
TREUSTRAIEU
TREUTREUEN
  • Pots treure aquests llibres d’aquí? Můžeš ty knihy odsud oddělat?
  • Anem a treure diners del caixer. Jdeme vybrat peníze z bankomatu.
  • En entrar ens traiem les sabates. Při vstupu si zouváme boty.
VEURE (vidět, dívat se)
VEIGVEIEM
VEUSVEIEU
VEUVEUEN
  • No la veig. Nevidím ji.
CAURE (spadnout, padnout)
CAICCAIEM
CAUSCAIEU
CAUCAUEN
  • Cauen les estrelles.  Padají hvězdy.

4. Spojovací prostředky (connectors discursius):

Slouží k propojování částí textu, aby byl významově soudržný.

Doncs – tak; takže

  • No vull venir - Doncs queda’t a casa. Nechci jít. - Tak zůstaň doma.
  • M’agrada - Doncs, a mi no. Mně se líbí. - Tak to mně ne. (oponování)
  • Doncs, què fem? Takže co uděláme?

En canvi – naopak

A més – zesiluje informaci, která byla zmíněna:

  • Estic cansada i, a més, tinc molta gana. Jsem unavená, kromě toho mám i velký hlad.

També/tampoc – také/také ne

Per exemple – například

Primer/en primer lloc – nejdřív, za prvé

Segon/en segon lloc – za druhé

En darrer lloc – nakonec

Finalment – konečně, nakonec

A continuació – dále, následně

Cvičení

13. Què cal fer per aprendre català?Odpovědník v IS MU
Předcházející kapitola
Následující kapitola