Atletika

běhy
skoky
hody a vrhy

Cyklistika

silniční
dráhová
MTB

Esteticko-koordinační sporty

moderní gymnastika
sportovní gymnastika
krasobruslení
sportovní aerobik

Plavání


Raketové sporty

badminton
squash
stolní tenis
tenis

Rychlobruslení

rychlobruslení
in-line bruslení

Sportovní hry

basketbal
florbal
fotbal
házená
lední hokej
volejbal

Triatlon


Úpolové sporty

box
judo
karate

Vodní sporty

kanoistika - slalom
rychlostní kanoistika
veslování
windsurfing

Zimní sporty

běžecké lyžování
alpské lyžování
snowboarding
skoky na lyžích

Mountain bike (MTB)



Bernaciková, Kapounková, Hřebíčková, Sýkorová, Novotný


Charakteristika sportu


Tento druh cyklistiky je relativně mladý individuální sport. Závody se jezdí na horském kole, které jsou navrženy pro jízdu v terénu. Závody jsou buď jednodenní, nebo seriálové. Cílem sportovního výkonu je projet danou trať v co nejkratším čase. Na výkonu se podílí především vytrvalostní a koordinační schopnosti. U nás mezi nejznámější závod patří Král Šumavy. V disciplíně downhill jezdci dosahují rychlostí až 80 km/hod (ženy 70 km/hod).

Olympijský sport: od roku 1996
První MS: 1987

Soutěžní disciplíny

- cross country (XC, jízda terénem) - 25-40km, maratony (XCM), půlmaraton (1/2XCM)
- downhill (sjezd jednotlivců)
- four-cross (4C, sjezd čtveřice soupeřů)

Základní pravidla

-    jezdí se v přírodním terénu s hromadným startem
-    SP v cross country se jezdí na 5-9 km dlouhém uzavřeném okruhu
-  závodníci nesmějí přijímat žádnou pomoc zvenčí, závod musí dokončit bez ohledu na    mechanické závady, počasí, prasklé gumy
-    trať u downhill má převýšení min. 400m na délce 2-5km

Dále se budeme zabývat disciplínou cross country.

Faktory sportovního výkonu - MTB
Obr. Faktory sportovního výkonu - MTB


Metabolická charakteristika výkonu


Typ zátěže: kontinuální

Délka výkonu: 1:45 – 2:30hod.(trať 25-40km)

Intenzita zatížení: střední až submaximální

Metabolické krytí: anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace

Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu.
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu.

Zdroje energie: glykogen, volné mastné kyseliny


Specifické adaptace organismu na zátěž


Adaptace energetických zásob: ↑ glykogen

Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: aerobní (↑ klidový Qs , ↑ zátěžový Qs , ↑ zátěžový Q, bradykardie, ↑ VC, ↓ klidová DF, ↑ VO2max, úroveň ANP, ekonomika pohybu)

Morfologické změny:
srdce: excentrická hypertrofie
svaly: hypertrofie pomalých svalových vláken, vaskularizace svalů, ↑ počet mitochondrií

Rozvoj pohybových schopností:
 vytrvalost (aerobní, anaerobní), síla (vytrvalostní), koordinace (rovnováhová, synaptická)


Charakteristika sportovce


Funkční charakteristika:

Tab. Maximální hodnoty vybraných fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Ústav sportovní medicíny 2010****).
Maximální hodnoty vybraných fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Ústav sportovní medicíny 2010****).


Obr. Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech.


Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**- Nej 10 OH 2004, Ústav sportovní medicíny 2010****).
Somatická charakteristika (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**- Nej 10 OH 2004, Ústav sportovní medicíny 2010****).


Trénink


Trénink se dělí do několika období. V začátku přípravného období je třeba rozvíjet základní rychlost, sílu, vytrvalost a koordinaci. V zimním období cyklistiku nejlépe stimuluje běh na lyžích, bruslení, terénní běh, rychlá chůze v náročném terénu, spinning. Vhodné je i plavání, jež (podobně jako běh na lyžích) zatěžuje všechny svalové skupiny. (Ondráček a kol. 2007)
Během speciálního přípravného období se postupně snižuje všeobecná příprava a narůstá speciální příprava, najetí potřebného počtu km – v tomto období vzrůstá intenzita zatěžování, zejména rozvoje síly a rychlosti, důraz se klade na rozvoj anaerobní kapacity. V závodním období převažuje intenzita nad objemem.

Příklad celoročního tréninkového cyklu

Počet tréninkových jednotek za rok: 300-600
Počet hodin zatížení za rok: 900-1000
Počet závodů za rok: 55

Všeobecné přípravné období: polovina listopadu - prosinec
Specifické přípravné období: leden - únor
Soutěžní období: březen – polovina října
Přechodné období: polovina října – polovina listopadu


Zdravotní rizika


Při pádu vzniká nejvíce úrazů v terénu. Při sjezdech hrozí vysoké riziko pádu. Jedná se o odřeniny, pohmožděniny ad. Hrozí riziko dehydratace. U MTB cyklistů se setkáváme se zvýrazněnou horní kyfózou a bolestmi v bederní části páteře.

Nejčastější poranění:

-    akutní: zlomenina klíční kosti, zlomenina zápěstí, zlomenina prstů, poranění hlavy

Nejvíce zatěžované svaly
Obr. Nejvíce zatěžované svaly

Použitá literatura:
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
ONDRÁČEK, J., HŘEBÍČKOVÁ, S. Cykloturistika. FSpS MU, Brno, 2007. ISBN 978-80-210-4443-2.