Obsah kapitoly

---

14.3 Podpora vrozených novorozeneckých reflexův a bonding

Vertikální poloha při kojení umožňuje zdravému novorozenci pohyb a uplatňuje se tak maximální podpora až 20 vrozených novorozeneckých reflexů, které zároveň působí pozitivně na stimulaci kojení.

Pokud je fyziologický novorozenec v těsném kontaktu kůže na kůži ihned po porodu položen na břicho a hruď matky, jejíž tělo je v takovém záklonu, aby umožňovalo dítěti pohyb, tedy polo-ležmo, snadno dochází k aktivnímu přisátí dítěte k prsu.

Novorozenec prochází následujícími fázemi: poporodní pláč, relaxace, probrání se, aktivita, plazení, odpočinek, seznamování s matkou, sání a spánek.

Z mnoha dalších vrozených reflexů při tom využívá i následující:

• Rooting reflex – hledací reflex při stimulaci oblasti úst, dítě otáčí hlavu k prsu, otevírá ústa.
• Extrusion reflex – vysouvá jazyk přes spodní ret.
• Sucking reflex – sací reflex, při dotyku tvrdého patra s bradavkou.
• Fázový bite reflex – otevírání a zavírání úst, pohyby bradou.
• Swallowing reflex – polykací reflex.

Celý proces samopřisátí může trvat různě dlouho, proto by novorozenec s matkou neměli být od sebe odděleni a měli by být nerušeni alespoň během prvních dvou hodin po porodu, kdy dochází k velké pozitivní hormonální reakci/odezvě u obou, k vzájemnému poznávání se, k prohlubování vztahu a navázání pouta (bonding viz obr. 178 a, b, c) – zamilovávání se.

Psychiatr a psychoterapeut Jozef Hašto uvádí, že nastavení vztahu mezi matkou a dítětem se děje již v těhotenství, během přirozeného porodu a při nepřerušovaném přímém kontaktu matky a dítěte po narození. Existuje předpoklad, že tento včasný nerušený kontakt kůže na kůži stimuluje matku směrem k citlivému, vnímavému, kontaktnímu rodičovství, a to zároveň dává podnět pro rozvoj bezpečné vztahové vazby u dítěte.

Vertikální poloha dítěte poskytuje prostor pro pokračování v pohodlném a neomezeně dlouhém kontaktu kůže na kůži i během kojení v dalších dnech, týdnech a měsících dítěte. Pokud z vážných důvodů nemůže být bonding proveden, měla by být matka podpořena v kontaktu s dítětem co nejdříve je to možné.

V případě císařského řezu by mělo dojít alespoň ke krátkodobému bondingu a kontaktu kůže na kůži již na operačním sále, bez ohledu na anestezii matky, protože v celkové anestezii čerpá výhody tohoto kontaktu alespoň dítě a následně, pokud to je možné, by měl být v pokračování bondingu podpořen partner (obr. 179 a,b,c,d,e), je-li přítomen.

V bezprostředním pooperačním období je velmi důležitá také podpora časného nástupu laktace pravidelným sáním novorozence z prsů (obr. 180).

Kontakt kůže na kůži je třeba využívat co nejčastěji i v následujících dnech a v dalším období po porodu v porodnici a následně i v domácím prostředí.