Charakteristika a cíle prenatální péče

Prenatální péče je poskytována ženám v průběhu těhotenství a odráží nejen současné poznatky, ale také schopnost společnosti zajistit komplexní přístup k ženě a nenarozenému dítěti. Každé rozhodnutí v oblasti prenatální péče má přímé či nepřímé důsledky na zdraví matek a novorozenců. Budoucí rodiče by proto měli být aktivními účastníky s vysokým podílem vlastní odpovědnosti na výsledku období prenatální péče.

Novým trendem je péče specifická obsahem, nikoliv jen rozsahem generických návštěv, se zřetelem k psychosociálním potřebám ženy. Zájem se proto obrací ke zkoumání vlivu těhotenství na celkové zdraví ženy a dítěte, nejen k perinatálním výsledkům v číslech. Takováto orientace je zaměřena na prenatální a postnatální souvislosti, na faktor spokojenosti a mateřského blahobytu, stejně jako na možné zdravotní obtíže ženy či dítěte.

Holistická prenatální péče by měla standardně zahrnovat péči porodní asistentky, její návštěvy v domácnosti a edukaci rodičů, protože pouhý rutinní kontakt ženy s poskytovatelem péče v průběhu těhotenství nepřináší příliš příležitostí identifikovat psychosociální potřeby ženy či řešit rizika vznikající z nevhodného způsobu života. Péče poskytovaná porodní asistentkou v komunitním prostředí (vlastním sociálním prostředí ženy), podporuje současně konkrétní edukaci. Zejména významná je pak edukace u vysoce rizikových skupin: u žen velmi mladých, u žen s jazykovou bariérou nebo u žen s nízkým socioekonomickým statutem. Předporodní návštěvy v rámci takové péče jsou dobrou možností, jak včas odhalit a řešit rizikové chování a psychosociální obtíže těhotné ženy. Porozumění potřebám těhotné ženy, vztahovým souvislostem v její primární i současné rodině můžeme například odhalit časné známky deprese i u jinak nízkorizikového těhotenství. Některé somatické či psychosociální důsledky mohou mít a často mívají své kořeny v dětství, v prenatálním období nebo mohou souviset i s rodovou zátěží.

Úkolem porodní asistentky je obracet se do historie těhotné a její rodiny, a tak se podílet společně s ostatními odborníky na eliminaci rizikových faktorů (deprese, nízká sociální podpora, zneužívání a týrání matek, abúzus).

Cíl prenatální péče

Cíle prenatální péče, společné celému vyspělému světu, byly poprvé formulovány v roce 1935. Obecně jsou jimi podpora zdraví a pohody ženy a dítěte. Dosažení takového cíle je podmíněno možnostmi, schopnostmi, motivací a aktivitou jak poskytovatelů a příjemců péče, tak podmínkami, které pro ně vytváří společnost. Udržení či zlepšení zdravotní kondice ženy, fyziologicky probíhající těhotenství a porod zdravého novorozence, eliminace rizika a zabránění vzniku komplikací je hlavním cílem poskytované prenatální péče. V případě již vzniklých patologií je žádoucí jejich časná diagnostika a řešení, aby dopad na zdraví matky a dítěte byl minimální.

Na těhotenství a na porod je třeba primárně nahlížet jako na normální životní události (fyziologický stav) nikoli jako na chorobný proces vyžadující intervence. Současně bychom těhotenství měli vidět jako tvořivý proces zrodu nového života a proces transformace ženy v matku a muže v otce.

Jednou ze současných výzev prenatální péče je najít takovou rovnováhu, aby atmosféra poskytování prenatálních a perinatálních služeb nezůstávala prostředím odosobněným, zcela řízeným odborníky, ale aby na něm měla významný aktivní podíl i těhotná žena. Systém poskytování prenatální péče vychází ze zdrojů, jimiž jsou poskytovatelé péče a jejich kvalifikace, poznatky, zařízení a financování. Žádoucím výsledkem je spokojenost příjemců péče, snížení nemocnosti a úmrtnosti a vyšší kvalita života. Rozhodujícím kritériem spokojenosti žen jsou často právě psychosociální aspekty péče. Psychologické kompetence zdravotníků by měly představovat standardně významnou součást jejich odbornosti.