Obsah kapitoly

---

4.2 Diagnostika těhotenství a výpočet termínu porodu

Nejčastějším důvodem příchodu ženy do prenatální poradny je amenorea (pravděpodobná známka těhotenství). Je třeba potvrdit, že se skutečně jedná o těhotenství.

Existuje řada orientačních testů stanovující graviditu z moče těhotné již od 28. dne menstruačního cyklu. Průkazné je stanovení β-podjednotky hCG v krvi těhotné, kterou je možné detekovat již 8.–11. den po koncepci. Hodnoty do 10 IU/l znamenají negativní výsledek. V době vynechání menstruace bývá hCG kolem 100 IU/l, což je suspektní hodnota. Pro jednoznačné potvrzení gravidity je nutno vyšetření opakovat. Při prosperujícím intrauterinním těhotenství se hodnota β-podjednotky hCG obden zdvojnásobí. Hodnota nad 200 IU/l je pozitivní a svědčí o počínajícím těhotenství.

Absolutní jistotu v diagnostice gravidity získáme ultrazvukovým vyšetřením, kdy je možné nalézt gestační váček (obr. 19) a následně průkaz pulzace v embryonálním pólu (akce srdeční), který je možný již na začátku 6. týdne gravidity.

Po potvrzení gravidity je nutno stanovit délku současného těhotenství a provést výpočet termínu porodu. Dalším krokem je vystavení těhotenské průkazky (obr. 20a), zajištění doporučených komplexních vyšetření těhotné ženy, včetně posouzení jejího způsobu života.

Gestační věk je stanoven od 1. dne poslední menstruace. Při pravidelné délce cyklu 28 dní těhotenství zpravidla trvá 280 dnů. Fetální věk je stanoven od koncepce. Termín porodu bude u pravidelného cyklu za 265 dnů po oplodnění. Ženy obvykle znají datum posledních měsíčků, zatímco termín koncepce nemusí být zcela zřejmý.

Termín porodu snadno stanovíme pomocí Naegeleho pravidla, kdy k 1. dni poslední menstruace přičteme 7 dní a odečteme 3 měsíce.

Příklad:

PM 1. 4.; tzn. 1 + 7 = 8 (osmého), 4 – 3 = 1 (leden) termín porodu (TP) 8. 1. následujícího roku

PM 28. 9., tzn. TP 5. 7. (pozor také na posun do následujícího kalendářního měsíce)

Těhotenství lze rozdělit na 10 lunárních měsíců, kdy jeden lunární měsíc trvá čtyři týdny, tedy 28 dní. Nejčastěji gestační stáří udáváme právě v týdnech, kdy termín porodu je stanoven ukončeným 40. týdnem těhotenství.

Gravidometr (obr. 21) je pomůcka, která pomáhá určit termín porodu, ale také orientovat se, jaký je gestační věk těhotenství v daný den. Případně si gravidometrem pomáháme při výpočtu termínu podle sonografického vyšetření v I. trimestru.

Orientačně lze stanovit termín porodu podle data prvních pohybů, a to u prvorodičky přičteme 20 týdnů, u vícerodičky 22 týdnů.

V současné době preferovaným stanovením termínu porodu je podle prvního ultrazvukového vyšetření. Fyziologická délka těhotenství je od počátku 38. do ukončeného 42. týdne těhotenství, kdy nejvyšší pravděpodobnost, tedy stanovené datum porodu, je právě poslední den 40. týdne těhotenství. Vypočtený termín je tedy třeba považovat za orientační.

Je pravděpodobné, že shoda délky menstruačního cyklu a jeho fází s fázemi měsíčního cyklu není náhodná. Dnes již víme, že za chronobiologické rytmy je zodpovědný hormon melatonin, který je produkován epifýzou především v noci. Světlo blokuje jeho vylučování. V dobách, kdy nebyl světelný smog, byly ženy vystaveny nočnímu světlu pouze vlivem měsíce. Dá se tedy předpokládat, že menstruační cyklus, a tím i ovulace, byly pod vlivem úplňku. Některé kultury toho dodnes využívají k výpočtu termínu porodu. Termín podle lunárních fází lze vypočítat tak, že zjistíme, ve které lunární fázi žena otěhotněla. Naegeleho pravidlem nebo jiným způsobem vypočítáme termín porodu a nalezneme nejbližší 1. den shodné fáze s oplodněním. Je velmi pravděpodobné, že za 48 až 72 hodin se rozběhne porod. Tato metoda bude pravděpodobně výrazně spolehlivější u žen, které nejsou v noci vystaveny jiným druhům světla (světelnému smogu). Roli zde také hrají různé stresory a další zevní a vnitřní vlivy.