SZ6021 Sociálně patologické jevy v životě žáků ZŠ a studentů SŠ

Pedagogická fakulta
jaro 2017
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.
Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Katedra pedagogiky – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
SZ6021/01: Čt 10:15–11:55 učebna 51, K. Lojdová
SZ6021/02: Čt 15:45–17:25 učebna 33, K. Lojdová
Předpoklady
!NOWANY( SZ6013 Dramatická výchova v pedagogické praxi , SZ6014 Globální rozvojové vzdělávání v přípravě učitele , SZ6016 Metodika respektující výchovy , SZ6017 Multikulturní lekce na základních školách , SZ6018 Osobnostní a sociální příprava , SZ6019 Podpora seberozvoje žáka skrze koučovací techniky , SZ6020 Práce se žáky s odlišným mateřským jazykem , SZ6015 Metodika průřezových témat v RVP , SZ6022 Výchova k hodnotám jako součást pedagogické profese , SZ6023 Výchova nadaných žáků , SZ6024 Výchova v práci učitele , SZ6025 Výchovné situace ve škole: analýza a interpretace )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 48 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/48, pouze zareg.: 0/48, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/48
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je poskytnout studentům kritický rámec pro chápání sociálně patologických jevů, se kterými se mohou setkat u svých žáků a studentů. Tento kritický rámec vychází z teorií sociálních deviací v komplexním bio-psycho-sociálním modelu a z poznatků z mezinárodních výzkumů. Semináře budou probíhat interaktivně na základě analýzy dat z výzkumů (zejména kvalitativně orientovaných), příběhů z médií (například životní příběh teroristy) a vlastní sebezkušenosti (například narativ na téma moje opilecká historka). Jednotlivá témata jsou ilustrována na příkladu skutečných příběhů, které jsou v semináři kriticky interpretovány. Seminář klade důraz na interdisciplinaritu, opírá se o sociologické, filozofické, psychologické a antropologické poznatky a zasazuje je do kontextu pedagogického. Příprava na seminář zahrnuje četbu původních výzkumů v angličtině. Komplexní a kritické reflektování sociálně patologických jevů je předpokladem pro prevenci a řešení sociálně patologických jevů absolventem předmětu ve školním i mimoškolním prostředí.
Výstupy z učení:
• porozumění teoriím sociálních deviací: student chápe příčiny sociálních deviací v rovině biologické, psychologické, sociální a v jejich vzájemné provázanosti;
• dovednost aplikovat teorie sociálních deviací na vysvětlení vzniku, průběhu a společenského hodnocení sociálně patologických jevů;
• porozumění žákům a připravenost řešit problémy žáků spojené se sociálně patologickými jevy ve spolupráci s dalšími odborníky ve škole (školní poradenské pracoviště) a mimo školu (SVP, PPP, zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy)
• student dokáže fundovaně (s oporou o teorie a výzkumy) a kriticky diskutovat nad otázkami položenými v osnově předmětu.
Osnova
  • Hlavní témata (osnova):
  • 1. Co je normální, co je deviantní a co sociálně patologické? Jak lze definovat sociální normu? Jak se sociální norma proměňuje v prostoru a v čase? Mohou být sociální deviace pozitivní? Normalita, deviace a sociální patologie v instituci školy. Jakou roli hraje sociální reakce na normální a deviantní chování? Kdo je skrytý deviant a kdo falešně označkovaný? Kdo uděluje nálepky? Učitel jako agent sociální kontroly a moc spojená s procesem nálepkování a sekundární deviací. Příběh života žáka s nálepkou.
  • 2. Kde se bere deviant? Jsou zločinci rození? Jsou někteří žáci predisponovaní k deviantní kariéře? (biologické, psychologické, strukturální, subkulturní, konfliktové, kontrolní, interakční, sociologické, situační teorie sociálních deviací). Příběh deviantní kariéry žáka. Co zajímavého přinesly výzkumy sociálních deviací? Od Chicagské školy k CCCS (The Centre for Contemporary Cultural Studies, Birmingham). Proč se někteří žáci socializují do deviantních gangů a subkultur? Kdy se stali někteří britští skinheadi rasisty a proč? Co se stalo s českými skinheady z 90. let? Jaké jsou genderové aspekty v socializaci do deviantních subkultur? Co dělají dívky v motorkářských ganzích (Angela McRobbie)? Příběhy členů subkultur.
  • 3. Proč žáci užívají návykové látky? Je konzumace návykových látek závislost? Jak se liší cesta k závislosti u dětí a dospívajících? Jak se pozná závislý? Alkohol a jeho konzumace dětmi a dospívajícími. Příběhy o konzumaci alkoholu: opilecké historky. Mýtus alkoholu v životě dospívajících, analýza opileckých historek ve studijní skupině. 4. Nelegální drogy v životě dětí a dospívajících. Jak poznáme žáka pod vlivem opiátů, stimulantů, těkavých látek, konopných drog atd.? Jak přistupovat k žákovi pod vlivem návykových látek?
  • 5. Agresivita ve škole. Rvačka jako kulturní forma (Bittnerová). Je agresivní chování pro dospívající normální? A kdy se jedná o šikanu? Jaké podoby může mít šikana? Proč to agresor dělá? A jak šikanu vnímá oběť? Jaký je vzájemný vztah agresora a oběti? Kdo jsou aktéři šikany? Jak šikanu ve škole vyšetřovat? Jak ji řešit? Analýza rozhovoru s obětí a agresorem šikany.
  • 6. Kyberšikana. Jaký je vztah mezi šikanou a kyberšikanou? Jak snadné je stát se obětí či agresorem šikany v online prostředí? Jaké jsou prostředky kyberšikany? Příběh Megan Mayer. Prevence kyberšikany, příklad projektu http://www.e-bezpeci.cz/.
  • 7. Agresivita mimo školu. Fotbalové chuligánství. Prožívání deviantního chován ve skupině. Co je atraktivního na vandalismu? Vandalismus jako skupinová sociální deviace. Proč graffiti? Chtějí sprejeři ničit nebo tvořit? Možnosti prevence vandalismu. Příběhy sprejerů. Mohou si děti vzít život? Proč? Sebevražednost (suicidalita) u dětí a dospívajících, sebevražedné pokusy a demonstrativní sebevraždy. Profily mladistvých sebevrahů. Kontinuální model sebevražedného chování a možnost intervence pedagoga v jednotlivých fázích. Sebepoškozování (parasuicidum) aneb proč se řežou? Souvislost s emo subkulturou?
  • 8. Rasismus a etnicita ve škole. Co je rasa? Existují dnes rasy? Rasa jako tabu v sociálních vědách? Co říkají výzkumy o vztahu rasy a vzdělávacích výsledků žáků? Školní úspěch jako znak kultury „bílých“ (příklad výzkumu Fordham a Ogbu)? Jak zvládnout etnickou rozmanitost ve škole a předcházet sociálně patologickým jevům? (výzkum Jarkovské).
  • 9. Extremismus u dětí a dospívajících? Proč mají děti radikálnější názory než dospělí? V čem spočívá pravicový a v čem levicový extremismus? Co mají společného? Socializace do extremistických subkultur.
  • 10. Terorismus ve škole. Proč někdo zastřelí učitele a spolužáky? Analýza případu masakru ve škole. Terorismus ve společnosti. Analýza životního příběhu teroristy (aktuální teroristický čin). Přístupy k analýze jevu, motivace teroristy a dynamika teroristické skupiny, charakteristiky profilu teroristy, formy. Proč mohou být ženy nebezpečnější teroristé než muži? Genderové aspekty terorismu – např. příběh Ulrike Meinhoff. Další podoby terorismu a příklady teroristických organizací: ultralevicový terorismus, ultrapravicový terorismus, etnický terorismus, náboženský terorismus, environmentální terorismus, single-issue terorismus;
  • 11. Jaké podoby má komerční sexuální zneužívání dětí? Obchodování s dětmi (intrafamiliární x extrafamiliární forma), dětská prostituce, dětská pornografie. Děti a dospívající jako oběť pedofila. Analýza strategie pedofila k získání oběti.
  • 12. Prevence sociálně patologických jevů, institucionální rámec primární, sekundární a terciární prevence SPJ. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve škole. Prevence a řešení sociálně patologických jevů ve školních poradenských pracovištích. Inkluzivní škola a sociálně patologické jevy.
Literatura
  • Hamm, M., & Chambliss, F. (1994). American skinheads: The criminology and control of hate crime. Westport: Praeger
  • Campbell, A. (2006). The search for authenticity: An exploration of an online skinhead newsgroup. New Media & Society, 8(2), 269–294.
  • Tutenges, S., & Rod, M. H. (2009). ‘We got incredibly drunk… it was damned fun’: Drinking stories among Danish youth. Journal of youth studies, 12(4), 355–370.
  • Arnold, D. (1970). The sociology of subcultures. Santa Barbara: University of California.
  • Harnett, R., Thom, B., Herring, R., & Kelly, M. (2000). 'Alcohol in transition: Towards a model of young men's drinking styles'. Journal of Youth Studies, 3(1), 61–77.
  • Anahatia, S. (2006). Blogging the borders: Virtual skinheads, hypermasculinity, and heteronormativity. Journal of Political & Military Sociology, 34(1), 143–164.
  • Blazak, R. (2001). White boys to terrorist men target recruitment of Nazi skinheads. American Behavioral Scientist, 44(6), 982–1000.
  • Wolcott, H. (1987). The teacher as an enemy. In G. Spindler (Ed.), Education and cultural process: Anthropological approaches (s. 136−150). Prospect Heighs: Waveland press.
  • Robinson, C. (2000). Creating space, creating self: street-frequenting youth in the city and suburbs. Journal of Youth studies, 4(3), 429–443.
  • Hall, S., & Jefferson, T. (2006). Resistance through rituals: youth subcultures in postwar Britain. New York: Routledge.
  • Fordham S., & Ogbu, J. (1986). Black students' school success: Coping with the “burden of ‘acting white’”. The Urban Review, 18(3), 176–206.
  • Blackman, S. (2005). Youth subcultural theory: A critical engagement with the concept, its origins and politics, from the Chicago school to postmodernism. Journal of Youth studies, 8(1), 1–20.
  • Cohen, A. (1966). Devinace and control. New Yersey: Prentice Hall.
Výukové metody
diskuse, skupinový projekt
Metody hodnocení
1) aktivní účast na semináři,
2) příprava na semináře – odevzdání tezí (četba výzkumů, shlédnutí videa/filmu),
3) zápočet – analýza případu a možnosti řešení v roli učitele/asistenta pedagoga.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.