Sportovní aerobik
Bernaciková, Kapounková, Řeholová, Novotný
Charakteristika sportu
Sportovní aerobik je individuálním sportem. Cílem výkonu je předvést
soutěžní sestavu za doprovodu hudby. Závodník také v průběhu sestavy má
komunikovat s diváky a rozhodčími prostřednictvím gest a výrazu
obličeje. Soutěžní sestava vyžaduje statickou a dynamickou sílu,
pohyblivost a dobrou koordinaci.
Olympijský sport: NE
První MS: FIG 1990 (MS FISAF 1996)
Olympijský sport: NE
První MS: FIG 1990 (MS FISAF 1996)
Soutěžní disciplíny
FIG: muži, ženy, smíšené páry, tria, týmy (6 cvičenců)
FISAF: muži, ženy, smíšené páry, týmy (pouze trojice)
Další disciplíny a formy
- Fitness – aerobik, step
- Soutěžní Master Class
- Wellnes týmy – pro začínající závodníky – pouze skladby ve skupinách + dovednostní disciplíny
- Soutěž „B“ pro začínající závodníky – SA pro různé věkové kategorie (od 6 let)
- Dalšími formami soutěžního aerobiku jsou team show (dříve pódiové skladby v aerobiku) nebo aerobikový maraton.
Základní pravidla
Závodní plocha 7x7 metrů (odpružená)
Přestože podstata cvičení, které spojuje vysokou zátěž, prvky síly, obratnosti i ohebnosti s hudebním cítěním a dalšími výrazovými vlastnostmi, jsou pravidla gymnastického aerobiku FIG a sportovního aerobiku FISAF odlišná, například ve vypisování jednotlivých disciplín.
Obě federace předepisují povinné zakázané prvky.
Jiný je také způsob hodnocení. Ve sportovním aerobiku FISAF se používá tzv. ranking system, porovnávají se jednotlivá pořadí od rozhodčích, kterých je sedm - tři pro aerobní kritéria, dva pro umělecká kritéria a dva pro technická kritéria. O výsledku rozhoduje většina rozhodčích. V gymnastickém aerobiku jsou rovněž tři skupiny rozhodčích (rozhodčí pro umělecký dojem, technické provedení a obtížnost), o výsledku rozhoduje součet bodů.
Přestože podstata cvičení, které spojuje vysokou zátěž, prvky síly, obratnosti i ohebnosti s hudebním cítěním a dalšími výrazovými vlastnostmi, jsou pravidla gymnastického aerobiku FIG a sportovního aerobiku FISAF odlišná, například ve vypisování jednotlivých disciplín.
Obě federace předepisují povinné zakázané prvky.
Jiný je také způsob hodnocení. Ve sportovním aerobiku FISAF se používá tzv. ranking system, porovnávají se jednotlivá pořadí od rozhodčích, kterých je sedm - tři pro aerobní kritéria, dva pro umělecká kritéria a dva pro technická kritéria. O výsledku rozhoduje většina rozhodčích. V gymnastickém aerobiku jsou rovněž tři skupiny rozhodčích (rozhodčí pro umělecký dojem, technické provedení a obtížnost), o výsledku rozhoduje součet bodů.
Obr. Faktory sportovního výkonu – sportovní aerobik.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: kontinuální
Trvání výkonu: 1:45min (FIG), 2min (FISAF)
Intenzita zatížení: střední až maximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu.
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑anaerobní, ↑ aerobní
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace
Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken
Rozvoj pohybových schopností:
koordinace (orientační, diferenciační, rovnováhová, rytmická, synaptická), flexibilita kloubů, síla (explozivní – dolní končetiny, izometrická, vytrvalostní), vytrvalost (aerobní, anaerobní), rychlost (akční)
koordinace (orientační, diferenciační, rovnováhová, rytmická, synaptická), flexibilita kloubů, síla (explozivní – dolní končetiny, izometrická, vytrvalostní), vytrvalost (aerobní, anaerobní), rychlost (akční)
Charakteristika sportovce
Somatická charakteristika:
- ektomorfní mezomorf nebo mezomorfní ektomorf
Trénink
Přípravné období – nejdůležitější z hlediska dlouhodobé výkonnosti; základ, na kterém závodník staví celou sezónu; činnost zaměřena na vytváření všestranných základů; objem tréninku se snižuje ve prospěch intenzity, délka tréninku se zkracuje, převládá speciální cvičení /nácvik sestav, zvyšování anaerobní vytrvalost) – velký počet opakování, nácvik nových prvků, tvoření sestav
Předzávodní období – většinou 2 -4 týdenní časový úsek, hlavním úkolem: dosáhnout vysoké sportovní formy (soustředěnost na precizní převedení sestavy) – dokončení sestav, max ¼ v kuse.
Hlavní období (závodní období) – různě dlouhé, hlavním úkol: získání formy, její stabilizace a udržení; v tréninku převažuje kvalita nad kvantitou - sestavy po částech, např. ¼, ¼,¼,¼ a celou nebo ½, ½ a celou.
Přechodné období – 3-4 týdny; jde většinou o regeneraci sil, obnovení motivace, vyléčení zranění; závodník by měl aktivně provozovat jiná příbuzná cvičení -
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň
Počet tréninkových jednotek za rok: 156
Počet hodin zatížení za rok: 312
Všeobecné přípravné období: leden
Specifické přípravné období: únor-březen
Soutěžní období: duben- červen
Přechodné období: červenec- polovina srpna
Všeobecné přípravné období: polovina srpna
Specifické přípravné období: září
Soutěžní období: říjen-listopad
Přechodné období: prosinec
Zdravotní rizika
Specifická pohybová cvičení v aerobiku přetěžují především kolena, patelární vazy a hlezenní klouby.
Nejčastější poranění:
- akutní:
- výrony a podvrtnutí hlezenního a kolenního kloubu
- ruptury ve svalech (např. hamstringy)
- natažené vazy
- chronické:
- svalové dysbalance, zánět Achillovy šlachy a zápěstí
Kineziologická analýza
Lokomoce: bipedální
Pohyby segmentů: acyklické
Obr. Nejvíce zatěžované svaly ve sportovním aerobiku.