Atletika

běhy
skoky
hody a vrhy

Cyklistika

silniční
dráhová
MTB

Esteticko-koordinační sporty

moderní gymnastika
sportovní gymnastika
krasobruslení
sportovní aerobik

Plavání


Raketové sporty

badminton
squash
stolní tenis
tenis

Rychlobruslení

rychlobruslení
in-line bruslení

Sportovní hry

basketbal
florbal
fotbal
házená
lední hokej
volejbal

Triatlon


Úpolové sporty

box
judo
karate

Vodní sporty

kanoistika - slalom
rychlostní kanoistika
veslování
windsurfing

Zimní sporty

běžecké lyžování
alpské lyžování
snowboarding
skoky na lyžích

Snowboarding



Bernaciková, Kapounková, Novotný


Charakteristika sportu


Snowboarding je zimní individuální sport podobný lyžování, ale vyvinul se z letních sportů jako je skateboardingu a surfing. Cílem sportovního výkonu je projet danou trať v co nejkratším čase. Snowboarding je vysoce náročný typ pohybu s důrazem na pohybové schopnosti, jako jsou síla, koordinace, smysl pro rytmus a rychlost. Zátěž sportovního výkonu je kontinuálního charakteru. Při superobřím slalomu jezdci dosahují rychlosti až 100km/hod. (Binter a kol., 2006)

Olympijský sport: od roku 1998
První MS: 1992

Soutěžní disciplíny

-    Alpské disciplíny (tvrdé vázání): paralelní slalom, paralelní obří slalom, superobří slalom
-    Freestylové disciplíny (měkké vázání): U-rampa (halfpipe), slope style, big air
-    Snowboardcross
-    Free ride – extrémní snowboarding

Základní pravidla

-    paralelní slalom: obě tratě jsou postaveny vedle sebe a jejich délka je stejná; závod má dvě části – kvalifikaci (jezdí se pouze na čas) a vyřazovací část (16 závodníků-8 dvojic, každá dvojce společně absolvuje 2 jízdy, přičemž si vymění tratě; podle rozdílu součtu časů jeden postupuje do 2.kolo (do další vyřazovací jízdy), svah je s převýšením 120-250m
-    U-rampa: rampa je vyrobena ze sněhu, nebo je vyhloubena přímo do země a sníh se na ní upraví; je dlouhá 100-200m; v jedné jízdě snowboardista provede libovolný počet skoků, které musí provádět za sebou; hodnotí se obtížnost triků, výška triku, způsob provedení, celkový dojem, zvládnutí doskoků, plynulost jízdy a ostatní pohyb v rampě
-    snowboardcross: v 1 kole startují čtyři nebo více závodníků najednou, závodí se vyřazovacím systémem (z každé jízdy postupují dva nejlepší), délka trati je 400m a více; přilby jsou povinné


Dále jen alpské disciplíny

Faktory sportovního výkonu – snowboarding.
Obr. Faktory sportovního výkonu – snowboarding.


Metabolická charakteristika výkonu


Typ zátěže: kontinuální

Trvání výkonu: od 45 s (1 kolo slalomu) do 2 min (super-G)

Intenzita zatížení: submaximální až maximální

Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, oxidativní fosforylace

Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu.
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu.

Zdroje energie:  ATP a CP, glykogen

Energetický výdej: Energetický výdej během závodu se pohybuje okolo 100 – 200 kJ/min (upraveno dle Vránová, 1993). Hodnoty nál. BM jsou mezi 2000-4000%.


Funkční charakteristika výkonu


Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Mote 1996*, Mueller 2009**).
Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Mote 1996*, Mueller 2009**).


Specifické adaptace organismu na zátěž


Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen

Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑  anaerobní, ↑ aerobní
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace, vestibulární a sluchový

Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken dolních končetin (m. quadriceps femoris, m. glutaeus maximus)

Rozvoj pohybových schopností:
síla (explozivní, vytrvalostní), rychlost (reakční, akční), koordinace (rovnováhová, orientační, diferenciační, rytmická, synaptická, adaptační), flexibilita končetin


Charakteristika sportovce


Funkční charakteristika:

Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Jansa 2007*).
Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Jansa 2007*)


Snowboardisté bývají spíše menší až střední postavy. Vyšší jezdci kompenzují ohebnost větší silou.  Typické pro ně jsou kratší dolní končetiny, s mohutně vypracovanými stehenními a hýžďovými svaly.


Trénink


Trénink probíhá na sněhu i na suchu. Trénink je zaměřován na rozvoj především silových schopností, flexibility a obratnosti. Silový trénink se zaměřuje především na rozvoj svalstva dolních končetin. Suchá příprava zahrnuje gymnastické cvičení, běh, jízdu na kole a trénink v posilovně. V létě trénink na skateboardu, surfu a kiteboardingu.


Zdravotní rizika


Obvykle mechanismem vzniku úrazu bývá pád. Mezi nejčastější zranění při snowboardingu patří poranění kolenního kloubu.

Nejčastější poranění:

-   akutní: distorze kolene, zlomenina bérce, ruptura šlachy palce, luxace ramene, zlomenina klíční kosti, poranění hlavy a páteře (Jorgenson, 2003), zlomenina zápěstí, zlomenina předloktí, naražení kostrče, luxace lokte (Moeller a kol. 2004)
-   chronické: zánět v kolenním kloubu, zánět v zápěstí, zánět Achillovky


Kineziologická analýza


Lokomoce: arteficiální
Pohyby segmentů: acyklické


Nejvíce zatěžované svaly při snowboardingu.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly při snowboardingu.
 
Použitá literatura:
BINTER, Lukáš. Snowboarding. 3. vydání. Praha: Grada, 2006. 132s. ISBN: 80-247-1474-4.
JANSA, Petr – DOVALIL, Josef a kol. Sportovní příprava. Vybrané teoretické obory. Příbram: Kleník Bořivoj PhDr – Q-art, 2007. 272 s. ISBN: 80-903280-8-3.
JORGENSON, Todd. Skiing and snowboarding. In Sports Injuries & Emergencies. Rubin (Ed). McGraw-Hill, 2003. s. 362-366. ISBN: 0-07-139610-1.
LOUKA, Oto - VEČERKA, Martin. Snowboarding. Praha: Grada, 2007. 143s. ISBN: 978-80-247-1378.
MOTE, C.D. - JOHNSON, R.J. - HAUSER, W. - SCHAFF, P.S. Skiing trauma and safety, tenth Volume. 1.vyd. Philadelphia: ASTM international. 1996. 399s.
ISBN 0-8031-2022-2
MOELLER James L. – RIFAT, Sami F. Winter Sports Medicine. Handbook. McGraw-Hill, 2004. ISBN: 0-07-141209-3.
MUELLER, E. Science and skiing. 4.vyd. Maidenhead: Meyer & Meyer sport.
2009. 799s. ISBN 978-1-84126-255-.