Atletika

běhy
skoky
hody a vrhy

Cyklistika

silniční
dráhová
MTB

Esteticko-koordinační sporty

moderní gymnastika
sportovní gymnastika
krasobruslení
sportovní aerobik

Plavání


Raketové sporty

badminton
squash
stolní tenis
tenis

Rychlobruslení

rychlobruslení
in-line bruslení

Sportovní hry

basketbal
florbal
fotbal
házená
lední hokej
volejbal

Triatlon


Úpolové sporty

box
judo
karate

Vodní sporty

kanoistika - slalom
rychlostní kanoistika
veslování
windsurfing

Zimní sporty

běžecké lyžování
alpské lyžování
snowboarding
skoky na lyžích

Moderní gymnastika



Kapounková, Bernaciková, Sýkorová, Novotný


Charakteristika sportu


Moderní gymnastika je individuálním sportem žen. Charakteristické je předvedení sestav s náčiním a spojení gymnastických a tanečních prvků na instrumentální hudební doprovod. Nejdůležitější pohybovou schopností je koordinace a limitujícím faktorem výkonu je výrazná flexibilita kloubů.

Olympijský sport: od roku 1984
První MS: 1963



Soutěžní disciplíny

-    Jednotlivci – čtyřboj (výběr z 5 náčiní: švihadlo, obruč, míč, kužele, stuha)
-    Společné skladby- 5 závodnic (2 skladby: kombinace náčiní, jedno náčiní)
                              
Základní pravidla

Rozměry závodní plochy: koberec 13 x 13 m.
Maximální bodové hodnocení výkonu je 30 bodů.
Výkon hodnotí skupiny rozhodčích: 4   rozhodčí na provedení,
4    rozhodčí na artistiku,
4    rozhodčí na obtížnost.
Sestavy obsahují předepsaný počet prvků bez náčiní a s náčiním, které jsou předepsány na oficiálním formuláři.
Závodí se v kategorii jednotlivkyň a to ve čtyřboji (2 roky vždy předepsaná 4 náčiní) a ve společných skladbách. Každá sestava je zapsána do zápisu, který se předkládá rozhodčím.

Náčiní:

Míč – 400g, průměr: 18-20cm, materiál
Obruč – 300g, průměr: 80-90cm
Švihadlo – délka švihadla podle výšky gymnastky
Kužele – 150g, délka: 40–50cm
Stuha – šířka: 4-6cm; max. délka: 6m;
Tyčka: 50-60cm; průměr tyčky: 1cm

Faktory sportovního výkonu – moderní gymnastika.
Obr. Faktory sportovního výkonu – moderní gymnastika.


Metabolická charakteristika výkonu


Typ zátěže: kontinuální

Trvání výkonu: 1 min 15 s – 1 min 30 s (jednotlivkyně), 2 min 15 s – 2 min 30 s (společné skladby)

Intenzita zatížení: střední až submaximální

Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, oxidativní fosforylace

Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu jednotlivkyň.
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu jednotlivkyň.

Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu ve společných skladbách.
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu ve společných skladbách.

Zdroje energie:  ATP a CP, glykogen

Energetický výdej: 2400% nál. BM, 1,7 kJ/min/kg


Funkční charakteristika výkonu


Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Heller, 1993*).
Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Heller, 1993*)


Specifické adaptace organismu na zátěž


Adaptace energetických zásob: ↑ glykogen

Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: anaerobní, aerobní (po 7-8 letech tréninku)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace, kinestetický, vestibulární

Morfologické změny:
svaly: vaskularizace svalů

Rozvoj pohybových schopností:
koordinace (orientační, diferenciační, rovnováhová, rytmická, synaptická, adaptační), flexibilita kloubů, síla (explozivní -  dolní končetiny), vytrvalost (aerobní, anaerobní), rychlost (akční)

Charakteristika sportovce


Funkční charakteristika:

Tab. Fyziologické parametry při testu do maxima (upraveno dle Heller 1993*, Ústav sportovní medicíny 2010***).
Fyziologické parametry při testu do maxima (upraveno dle Heller 1993*, Ústav sportovní medicíny 2010***).


Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Heller 1993*, Ústav sportovní medicíny 2010**).
Somatická charakteristika (upraveno dle Heller 1993*, Ústav sportovní medicíny 2010**).

U moderních gymnastek jsou důležité dlouhé dolní končetiny a nízký podíl tuku.

Somatograf – moderní gymnastky
Obr. Somatograf – moderní gymnastky.


Trénink


-    k dosažení špičkových výkonů je nutná doba 8 -10 let tréninku
-    problém rané specializace
-    rozvoj flexibility
-    rozvoj koordinace

Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň

Počet tréninkových jednotek za rok: 980
Počet hodin zatížení za rok: 2180
Počet závodů za rok: 13-14
Pozn. Výše uvedená data jsou použita z tréninkového deníku ruských reprezentantek.

Všeobecné přípravné období: leden
Specifické přípravné období: únor
Soutěžní období: březen-polovina června
Přechodné období: polovina června-polovina července
Všeobecné přípravné období: polovina července-srpen
Specifické přípravné období: září
Soutěžní období: říjen-polovina prosince
Přechodné období: polovina prosince


Zdravotní rizika


Patří mezi sporty s nejnižší úrazovostí (0,1%). Převažují chronická poškození. Největším problémem je jednostranné zatížení.

Nejčastější poranění a poškození:

-    akutní: distorze hlezenního kloubu
-    chronické: bolesti bederní části páteře, bederní hyperlordóza, skolióza


Kineziologická analýza


Lokomoce: quadrupedální i bipedální
Pohyby segmentů: acylické


V moderní gymnastice si gymnastka vybírá z velké řady prvků. Jedním z nejčastěji zařazovaných obratnostních prvků v sestavě je pomalý přemet vzad. Gymnastka zahajuje pomalý přemet vzad z přípravného postavení, kdy má obě horní končetiny ve vzpažení - flexe v ramenním kloubu (m. deltoideus – pars clavicularis, m. coracobrachialis, m. biceps brachii caput breve). Jednu z dolních končetin má v mírném přednožení - flexe v kyčelním kloubu a hlezno v plantární flexi (m. triceps surae) s propnutými prsty. Samotný přemet vzad zahajuje hyperextenzí páteře (m. erector spinae, m. quadratus lumborum). U horních končetin pokračuje flexe v rameních kloubech a důležitá je práce svalů zajišťující elevaci lopatky (m. trapezius, m. levator scapule). Zároveň se zvedá dolní končetina, která byla v mírném přednožení, dochází k výrazné flexi v kyčelním kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. sartorius, m. tenosr fasiae latae). Jakmile gymnastka položí ruce na podložku (extenze v lokti – m. triceps surae) zahajuje odraz z druhé dolní končetiny, to zabezpečí především m. triceps surae. Kyčelní kloub se opět dostává do flexe, v kolením kloubu je extenze zajišťována m. quadriceps femoris. Flexory prstů nohou pracují v okamžiku, kdy gymnastka propíná špičky. V poslední fázi se gymnastka odráží z rukou – palmární flexe (m. flexor carpi radialis et ulanris, m. palmaris longus) a narovnává se do vzpřímené pozice (m. erector spinae, m. quadratus lumborum).
Nejvíce zatěžované svaly v moderní gymnastice
Obr. Nejvíce zatěžované svaly v moderní gymnastice.

Použitá literatura
HELLER, Jan. Gymnastika. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Ed. Havlíčková a kol. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 71-87. ISBN: 80-7066-816-6.
ÚSTAV SPORTOVNÍ MEDICÍNY (ÚSM). Výsledky zátěžových testů sportovců. Dosud nepublikováno. Zpracováno 2010.