4.1.1 Cinchonae cortex

Mateřská rostlina: rod Cinchona (Rubiaceae), chinovník

Droga: Chinová kůra, Peruvian bark (anglicky), Écorce de quinquina (francouzsky)

Obsahové látky: Alkaloidy

Makroskopie: Křehké, rozmanitě dlouhé kusy kůry kmenů a větví, 2-6 mm tlusté, žlábkovitě nebo rourovitě svinuté. Zevně jsou matné, hnědošedé nebo šedé, místy skvrnité, podélně hrubě vrásčité, často napříč jemně popraskané. Na vnitřní straně jsou kusy rýhované, červenohnědé. Lom kůry je v zevní části hladký, ve vnitřní vláknitý (obr. 59). Má slabý, charakteristický zápach, chuť je intenzivně hořká a svíravá. Kůra se získává ze 6-8 letých stromů, které se nařežou na 1 m dlouhé kusy a oloupou se. Kůra se suší na slunci 3-4 týdny.

Mikroskopie: Kůra kmene má tenký korek (KR), tvořený tenkostěnnými, destičkovitými buňkami, naplněnými hnědými nebo červenohnědými hrudkami flobafénu. Primární kůra (PK) je tvořena parenchymem s buňkami tangenciálně protáhlými, s hrubými, tečkovanými stěnami. Buňky často obsahují písek šťavelanu vápenatého. Ve vnitřní části je v primární kůře vrstva širokých prázdných nebo téměř prázdných mléčnic (M). V sekundární kůře se nachází dřeňové paprsky primární – dvouřadé až třířadé a sekundární – jednořadé. Také v sekundární kůře se vyskytuje písek šťavelanu (P). Sítkovice jsou zpravidla obliterovány a charakteristickým znakem této vrstvy jsou ojedinělá seskupení světle žlutě zbarvených lýkových vláken (LV). Ty přibývají směrem dovnitř kůry a jsou vřetenovitá (obr. 61). Parenchym je typický obsahem červenohnědého flobafénu, nepříliš často se vyskytuje škrob, většinou jsou to jednoduchá zrna výjimečně složená ze dvou nebo tří zrn (obr. 60).

4.1.2 Cinnamomi cortex

Mateřská rostlina: Cinnamomum verum (syn. Cinnamomum zeylanicum Ness) (Lauraceae), skořicovník cejlonský

Droga: Skořicovníková kůra, Cinnamom bark (anglicky), Écorce de cannelle (francouzsky)

Obsahové látky: Silice

Makroskopie: Kůra je zbavená zevní vrstvy korku a parenchymu kůry. Jde o kusy kůry až 0,8 mm silné, stočené do jednoduchých nebo dvojitých rourek. Na povrchu jsou hladké, žlutohnědé, s jemným bělavým podélným rýhováním, vnitřní strana tmavší, podélně rýhovaná. Lom je krátký, vláknitý (obr. 62). Droga má charakteristickou vůni, chuť je ostře kořenitá, sladká. Sbírá se kůra z dvouletých výhonků, loupe se, fermentuje a potom se vysuší na slunci.

Mikroskopie: Jedná se o drogu loupanou, místy výjimečně se zbytky korku. Sekundární kůra (SK) je tvořena mechanickým pásem sklereid a lýkových vláken s úzkým lumenem (obr. 64). Lýková vlákna se nacházejí také mezi dřeňovými paprsky (DP), které jsou jedno- až dvouřadé. Charakteristické jsou siličné buňky (SB), slizové buňky a parenchym se škrobem. Ve vnitřní části kůry se nacházejí sítkovice (obr. 63).

4.1.3 Condurango cortex

Mateřská rostlina: Marsdenia condurango Reichenb. (syn. Ruehssia cundurango subsp. cundurango) (Apocynaceae), marsdénie kondurangová

Droga: Kondurangová kůra, Condurango bark (anglicky), Écorce de condurango (francouzsky)

Obsahové látky: Hořčiny, pregnanové glykosidy

Makroskopie: Drogu tvoří různě velké kusy rourkovitě stočené kůry, asi 5 mm silné. Svrchní strana je světle šedá až šedohnědá, téměř hladká, nebo více či méně šupinatá, na vnitřní straně šedohnědá až bělavě hnědá, podélně rýhovaná. Lom je krátký, vláknitý. Na lomu můžeme v sekundární kůře lupou pozorovat skupiny kamenných buněk (obr. 65). Droga je bez pachu, chuť slabě hořká, dráždivá. Sbírá se kůra z výhonků liany a suší na slunci.

Mikroskopie: Na povrchu se nachází korek (KR), pod ním probíhá několik řad tlustostěnných buněk felodermu (FD) s krystaly šťavelanu vápenatého a vyztužovacího kolenchymatického pletiva. V parenchymatickém pletivu kůry se nachází mléčnice, typické jsou drúzy šťavelanu vápenatého a buňky se škrobem (obr. 67). Dřeňové paprsky jsou nevýrazné, jedno až dvouřadé, mezi nimi jsou uloženy shluky lýkových vláken (LV) a kamenné buňky (obr. 66).

4.1.4 Frangulae cortex

Mateřská rostlina: Rhamnus frangula L., (Frangula alnus Mill.) (Rhamnaceae), krušina olšová

Droga: Krušinová kůra, Alder buckthorn bark (anglicky), Écorce de bourdaine (francouzsky)

Obsahové látky: Antrachinonové glykosidy

Makroskopie: Rourovitě svinuté, zprohýbané, nejvýše až 1 mm silné kusy kůry. Zevně tmavohnědé až šedohnědé, podélně svraštělé, po oškrábání korkové vrstvy červené. Mají četné bělavé, příčně protáhlé lenticely. Na vnitřní straně jsou hladké, lesklé, oranžově hnědé až červenohnědé. Lom kůry je na vnitřní straně vláknitý (obr. 68). Droga je bez zápachu, chuti slizovité, nahořklé. Sbírá se kůra větví starých 2-3 roky od března do května, čím tenčí větve se olupují, tím kvalitnější se získá droga. Sušíme při teplotě 40 °C. Před použitím se skladuje jeden rok nebo se zahřeje na teplotu 100 °C po dobu 1 hodiny.

Mikroskopie: Značně široký korek (KR) s červenohnědým barvivem kryje vrstvu ztlustlých kolenchymatických buněk. V primární kůře můžeme najít svazečky viditelně vrstevnatých lýkových vláken. Četné jsou drúzy šťavelanu vápenatého (obr. 70) nebo jeho krystaly. U mladších kůr lze pozorovat slizové dutiny (SD). Sekundární kůra s dřeňovými paprsky (DP) obsahuje mechanické pletivo s tangenciálně uspořádanými lýkovými vlákny (LV) a sítkovicemi, dále komůrková vlákna s jednoduchými krystaly šťavelanu (obr. 71). Obsah škrobu je velmi malý (obr. 69).

4.1.5 Quercus cortex

Mateřská rostlina: Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus pubescens Willd. (Fagaceae), dub letní, dub zimní, dub pýřitý

Droga: Dubová kůra, Oak bark (anglicky), Écorce de chene pédiculé (francouzsky)

Obsahové látky: Třísloviny

Makroskopie: Žlábkovitě až rourkovitě svinuté kusy kůry, nejvýše 3 mm silné, zvenku hladké, lesklé, světle šedé nebo nazelenale šedé, na vnitřní straně hnědé až načervenalé s typickými ostrými hřebeny. Lom je tříštivý, hrubě vláknitý (obr. 72). Droga po navlhčení páchne po třísle, chuť hořká a svíravá. Dubová kůra se sbírá na jaře z mladších, asi desetiletých kmenů a větví. Většina drogy se k nám dováží, protože její těžba, z lesnického hlediska nepřichází v úvahu. Suší se na slunci.

Mikroskopie: Vnější několikavrstevný korek (KR) červenohnědé barvy kryje probíhající felogen a pod ním dvouvrstevný tlustostěnný feloderm. Primární kůra (PK) je bohatá na chlorofyl a drúzy šťavelanu vápenatého, můžeme zde najít ojedinělé kamenné buňky a skupiny lýkových vláken. Široká sekundární kůra je rozčleněna dřeňovými paprsky, obsahuje také množství drúz šťavelanu a kamenné buňky, tvořící mechanický prstenec (MP) (obr. 75). Dřeňové paprsky mohou přerušovat tangenciálně uspořádaná lýková vlákna (LV). Všechny tyto vlákna jsou ještě doprovázena a obklopena vlákny komůrkovými s obsahem jednoduchých krystalů šťavelanu. Na vnitřní straně kůry se nacházejí vyztužovací lišty (VL), tvořené sklerenchymem, které vytvářejí okem patrné hřebeny (obr. 74). Parenchym obsahuje amorfní, žlutohnědý metabolit tříslovin – flobafén. Veškerá pletiva kůry jsou téměř bez škrobu (obr. 73).