Drogy s organizovanou strukturou z nadzemních částí rostlin:
Varia – různé

4.8.1 Lichen islandicus

Mateřská rostlina: Cetraria islandica (L.) Acharius (Parmeliaceae), pukléřka islandská

Droga: Lišejník islandský, Iceland moss (anglicky), Lichen d´islande (francouzsky)

Obsahové látky: Polysacharidy, lišejníkové kyseliny

Makroskopie: Stélky, až 15 cm dlouhé, jsou nepravidelně větvené, tvořené tuhými proužky až 1,5 cm širokými. Jsou hladké, na vrchní straně nazelenalé až zelenohnědé, na spodní straně šedobílé až světlehnědé s roztroušenými světlými, prohloubenými skvrnami (obr. 149). Droga je bez pachu, slizovité, hořké chuti. Sbírá se po celý rok, suší na místě a dosušuje ve stínu a v průvanu.

Lichen islandicus, makro
Obrázek 149: Lichen islandicus, makro

Mikroskopie: Na mikroskopickém preparátu rozeznáváme tři vrsvy: stratum corticale superior (SCS) je tvořena příčně uspořádanými hyfami, stratum medulare (SM) má hyfy podélně, mezi nimi jsou řasové buňky (ŘB) s chlorofylem a stratum corticale inferior (SCI) je tvořena příčně uspořádanými hyfami (obr. 150).

Lichen islandicus (×400)
Obrázek 150: Lichen islandicus (×400)

4.8.2 Secale cornutum

Mateřská rostlina: Claviceps purpurea (Fr.) Tulasne (Clavicipitaceae), paličkovice nachová

Droga: Námel, Ergot (anglicky), Ergot de seigle (francouzsky)

Obsahové látky: Alkaloidy

Makroskopie: Drogu tvoří sklerocia 1-6 cm dlouhá a 2-5 mm tlustá, rovná nebo srpovitě zakřivená, tupě trojhranná, na obou koncích zúžená. Na povrchu jsou nelesklá, barvy černohnědé až tmavě fialové, často podélně rýhované. Na lomu jsou při okrajích černohnědé, nafialovělé, uvnitř šedobílé až světle červené (obr. 151). Droga má charakteristický houbovitý pach, chuť je hořko-sladká. Dnes se získává umělou infekcí žita, sbírá se dokonale zralý, v létě. Sušíme teplotou do 35 °C.

Cinnamomi cortex, makro
Obrázek 151: Cinnamomi cortex, makro

Obr. 151: Secale cornutum, makro

Mikroskopie: Povrch sklerocia tvoří husté pletivo (3-8 vrstev), obsahující fialové barvivo. Pletivo sklerocia se skládá z krátkých houbovitých vláken o nestejném průměru (3-12 µm), na průřezu často zaokrouhlených nebo hranatých. Houbová vlákna jsou navzájem spojená a vytváří tuhé pseudoparenchymatické pletivo, obsahující četné tukové kapénky. V blanách plektenchymu je obsažen chitin (obr. 152, 153).