Basketbal
Bernaciková, Kapounková, Novotný
Charakteristika sportu
Jedná se o kolektivní sport s dlouholetou tradicí. Velkou popularitu má
především v USA. Cílem hry je vhodit míč do koše soupeře a zabránit
vhození míče do vlastního koše. Mezi typické basketbalové dovednosti
patří dribling, střelba na koš, doskoky, přihrávky a obrana. Herní
dovednosti jsou střídány pauzami při přerušení hry nebo při střídání.
Typická pro basketbal je kolísává intenzita zatížení.
Během utkání hráč naběhá asi 5 – 7 km, udělá přibližně 40-50 výskoků, změní směr max. 640x a rychlost max. 440x (Dobrý, Velenský, 1980).
Během utkání hráč naběhá asi 5 – 7 km, udělá přibližně 40-50 výskoků, změní směr max. 640x a rychlost max. 440x (Dobrý, Velenský, 1980).
Olympijský sport: od roku 1936 (ženy od roku 1976)
První MS: 1950 (ženy od roku 1953)
Základní pravidla
Délka utkání: 4x10 min (v NBA 4x12 min), při přerušení utkání se čas
zastaví
Počet hráčů na hřišti jednoho týmu: 5, střídání hráčů: neomezené, ale pouze při přerušení hry
Kategorie: ♀♂
Rozměry hřiště: 28x15 m (povrch: tvrdé dřevo -často javorové)
Basketbalový míč: obvod míče 749-780 cm, hmotnost 650 g, materiál - kůže
Počet hráčů na hřišti jednoho týmu: 5, střídání hráčů: neomezené, ale pouze při přerušení hry
Kategorie: ♀♂
Rozměry hřiště: 28x15 m (povrch: tvrdé dřevo -často javorové)
Basketbalový míč: obvod míče 749-780 cm, hmotnost 650 g, materiál - kůže
Obr. Faktory sportovního výkonu – basketbal.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: intervalová se střídáním intenzity zatížení
Trvání výkonu: 4x10 min, NBA 4x12min čistého času (délka hry bez přerušení trvá 40-150s)
Intenzita zatížení: střední až maximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu.
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej: 3500-4200 kJ/zápas
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle: Nohejl-Melichna 1993*, MacLaren 1990**, Moravec 2008***, McInnes 1995****).
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen
Funkční adaptace:
kapacita: ↑↑ anaerobní, ↑ aerobní (především pro rychlou regeneraci zdrojů energie)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace a ↑ taktilní čití (cit pro míč)
Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken
Rozvoj pohybových schopností:
síla (explozivní), rychlost (reakční, akční), koordinace (orientační, diferenciační, synaptická, adaptační), vytrvalost (aerobní, anaerobní)
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Nohejl-Melichna 1993*, Grasgruber-Cacek 2008**, Smith-Thomas 1991***, Hakkinen 1993****, Ústav sportovní medicíny 2010*****).
Obr. Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech (upraveno dle Nohejl-Melichna, 1990).
Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**, Tománek 2004*** , MacLaren 1990****, Ústav sportovní medicíny 2010*****, Latin 1994******, Ulbrichová 1980*******).
U basketbalu jsou tělesní předpoklady mnohem důležitější než u jiných
kolektivních sportů. V současné době je výškový průměr hráčů NBA 200cm
(Grasgruber, Cacek 2008). Kromě větší výšky postavy je výhodou i větší
rozpětí paží.
Somatické rozdíly jsou mezi jednotlivými herními posty. Nejnižších postav dosahují rozehrávači, nejvyšší jsou naopak pivoti - centři (až 214 cm).
Somatické rozdíly jsou mezi jednotlivými herními posty. Nejnižších postav dosahují rozehrávači, nejvyšší jsou naopak pivoti - centři (až 214 cm).
Obr. Somatograf basketbalistů (modře-muži, červeně-ženy).
Trénink
Nezbytnou součástí basketbalového tréninku je systematické plánování
sportovní přípravy. Více o kondičním tréninku v basketbalové přípravě
pojednává Pětivlas a kol., 2008.
K rozvoji odrazových schopností se využívá plyometrického tréninku. Trénink je kromě výbušné síly dále zaměřen na rychlostní schopnosti a koordinaci (zlepšení aglity). Především na krátké sprinty s délkou trvání 10-20 s. I rozvoj vytrvalostní síly a vytrvalosti je pro hru nezbytný. Neméně důležitý je pak nácvik herních dovedností (technika a taktika hry).
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň
(upraveno dle Pětivlas a kol. 2008)
Počet tréninkových jednotek za rok: 439
Počet hodin zatížení za rok: 878
Všeobecné přípravné období: červen-červenec
Specifické přípravné období: srpen-září
Soutěžní období: říjen-duben
Přechodné období: květen
K rozvoji odrazových schopností se využívá plyometrického tréninku. Trénink je kromě výbušné síly dále zaměřen na rychlostní schopnosti a koordinaci (zlepšení aglity). Především na krátké sprinty s délkou trvání 10-20 s. I rozvoj vytrvalostní síly a vytrvalosti je pro hru nezbytný. Neméně důležitý je pak nácvik herních dovedností (technika a taktika hry).
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň
(upraveno dle Pětivlas a kol. 2008)
Počet tréninkových jednotek za rok: 439
Počet hodin zatížení za rok: 878
Všeobecné přípravné období: červen-červenec
Specifické přípravné období: srpen-září
Soutěžní období: říjen-duben
Přechodné období: květen
Zdravotní rizika
V basketbale se setkáváme s poraněním pohybového aparátu. Při doskocích trpí páteř. Setkáváme se s únavovými zlomeninami kostí bérců a nohou. Při pádech na palubovku vznikají spáleniny a odřeniny. Při kontaktech se soupeřem může dojít k pohmožděninám, poraněním obličeje (zlomeninám obličejových kostí, vyražení zubu či poranění oka).
Nejčastější poranění a poškození:
- akutní: distorze hlezenního a kolenního kloubu, podvrtnutí a naražení či distorze prstů ruky, natažení či natržení quadricepsu, natažení případně utržení Achillovy šlachy, luxace ramene, zlomeniny horních končetin (články prstů, zápěstí)
- chronické: bolesti bederní oblasti páteře, skokanské koleno, zánět ramenního kloubu
Kineziologická analýza:
Lokomoce: přirozená – bipedální
Pohyby segmentů: cyklické (běh) i acyklické (skoky, obraty apod.)
Na výkonu v basketbale se podílí svaly dolních i horních končetin. Výskoky, doskoky a běh zajišťují m. glutaeus maximus, hamstringy, m. quadriceps femoris a m. triceps surae. Pro podrobnější kineziologickou analýzu jsme vybrali střelbu na koš, při které se kontrahují především svaly horních končetin. V přípravné fázi pracují flexory ramen (m. deltoideus-pars clavicularis, m. coracobrachialis, m. biceps brachii-caput breve). V odhodové fázi se nadále kontrahují flexory ramene a dále se zapojují extensory lokte (m., triceps brachii, m. anconeus) a palmární flexory (m. flexor carpi radialis, m. flexor carpi ulnaris a m. palmaris longus).
Obr. Nejvíce zatěžované svaly v basketbale.
Použitá literatura:
DOBRÝ, L., VELENSKÝ, E. Košíková (teorie a didaktika). 1.vyd.
Praha: Avicenum, 1980. 253 str.
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
HAKKINEN, K. 1993. Changes in physical fitness profile in fiale basketball players during competitive season including explosive type strength training. The Journal of Sports Medicine and Physical Fitness. 33: 19-26.
LATIN, R. W. - BERG, K. – BAECHLE, T. 1994. Physical and performance characteristics of NCAA Division I male basketball players. Journal of Strength and Conditioning Research. 8: 214-218.
MacLAREN, Don. Court games: volleyball and basketball. In Physiology of Sports. Ed. Reilly a kol. Spon Press, 1990, s. 427-464. ISBN: 0-419-13590-1.
MORAVEC, Roman. Monitorovanie srdcovej frekvencie počas zápasu v basketbale systémom Hosand TM200. In Phys. Educ. Sport 18, 2008, 3-4, s. 22-25. ISSN 1335-2245.
NOHEJL, Jan – MELICHNA, Jan. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 173-180. ISBN: 80-7066-816-6.
PĚTIVLAS T., CACEK, J., ŽŮREK, P., NYKODÝM, J. Teoretická východiska versus praktické aplikace kondiční přípravy v tréninku basketbalistů. Sborník Mezinárodního vědeckého semináře Efekty pohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc: UP, 2008, str. 58-71. ISBN: 978-80-244-2131-5.
SAFRAN, Marc R. – ROMERO, Denise M. Basketball. In Sport Injuries and emergencies. Ed. Rubin. 2003, s. 269-272. ISBN: 0-07-139610-1.
SMITH, H. K. – THOMAS, S. G. 1991. Physiological characterisctics of elite fiale basketball players. Canadian Journal of Sport Science. 16: 289-295.
ULBRICHOVÁ, M. Somatická charakteristika sportovců jako podklad pro výběr talentované mládeže. Teor. Praxe těl. Vých. 1980, 3, s. 151-155.
ÚSTAV SPORTOVNÍ MEDICÍNY (ÚSM). Výsledky zátěžových testů sportovců. Dosud nepublikováno. Zpracováno 2010.
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
HAKKINEN, K. 1993. Changes in physical fitness profile in fiale basketball players during competitive season including explosive type strength training. The Journal of Sports Medicine and Physical Fitness. 33: 19-26.
LATIN, R. W. - BERG, K. – BAECHLE, T. 1994. Physical and performance characteristics of NCAA Division I male basketball players. Journal of Strength and Conditioning Research. 8: 214-218.
MacLAREN, Don. Court games: volleyball and basketball. In Physiology of Sports. Ed. Reilly a kol. Spon Press, 1990, s. 427-464. ISBN: 0-419-13590-1.
MORAVEC, Roman. Monitorovanie srdcovej frekvencie počas zápasu v basketbale systémom Hosand TM200. In Phys. Educ. Sport 18, 2008, 3-4, s. 22-25. ISSN 1335-2245.
NOHEJL, Jan – MELICHNA, Jan. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 173-180. ISBN: 80-7066-816-6.
PĚTIVLAS T., CACEK, J., ŽŮREK, P., NYKODÝM, J. Teoretická východiska versus praktické aplikace kondiční přípravy v tréninku basketbalistů. Sborník Mezinárodního vědeckého semináře Efekty pohybového zatížení v edukačním prostředí tělesné výchovy a sportu. Olomouc: UP, 2008, str. 58-71. ISBN: 978-80-244-2131-5.
SAFRAN, Marc R. – ROMERO, Denise M. Basketball. In Sport Injuries and emergencies. Ed. Rubin. 2003, s. 269-272. ISBN: 0-07-139610-1.
SMITH, H. K. – THOMAS, S. G. 1991. Physiological characterisctics of elite fiale basketball players. Canadian Journal of Sport Science. 16: 289-295.
ULBRICHOVÁ, M. Somatická charakteristika sportovců jako podklad pro výběr talentované mládeže. Teor. Praxe těl. Vých. 1980, 3, s. 151-155.
ÚSTAV SPORTOVNÍ MEDICÍNY (ÚSM). Výsledky zátěžových testů sportovců. Dosud nepublikováno. Zpracováno 2010.