Gymnastka vykročí vpřed odrazovou nohou. Následně se z ní odráží a současně předkopává propnutou švihovou dolní končetinou vpřed. Po opuštění podložky odrazová aktivně švihá vzad do maximálního zanožení. Obě nohy by měly dosáhnout své maximální výšky ve stejný okamžik. Klademe důraz na rozsah pohybu, ne však na úkor držení těla.

Při dálkovém skoku se těžiště těla pohybuje po parabolické křivce. Její tvar je určen v okamžiku odrazu a to konkrétně velikostí počáteční rychlosti a úhlem vzletu. Při doskoku působí setrvačné síly, které tlačí trup do předklonu a zanoženou dolní končetinu dolů. Aby nedošlo k těmto nežádoucím pohybům, vzpřimovače trupu, hýžďové svaly i extenzory kyčelního kloubu musí provést aktivní izometrickou kontrakci.

• Nedostatečný odraz.
• Odrazová končetina po odrazu nešvihne do zanožení.
• Předklon trupu při doskoku.
• Paže nejsou v upažení.

• Funkční příprava 1

  Staticky protahujeme svaly dolních končetin.

• Funkční příprava 2

  Pro posílení flexorů a extenzorů kyčelního kloubu zvedáme přednoženou či zanoženou dolní končetinu. Můžeme použít oporu.

• Nácvik 1

  Provádíme dálkové skoky v menším rozsahu na čáře na zemi. Rozsah roznožení postupně zvětšujeme.

• Nácvik 2

  Navazujeme dálkové skoky v menším rozsahu na kladině.