1.2.5 pH půdy a vody
Půdní pH v suchozemském (terestrickém) prostředí a pH vody ve vodním prostředí může mít silný vliv na výskyt a početnost organismů.
Jako přímý důsledek toxických koncentrací H+ nebo OH- iontů v půdách s pH nižším než 3 nebo vyšším než 9 se objevuje poškození protoplazmy kořenových buněk většiny cévnatých rostlin. Dále se projevují nepřímé účinky působení půdního pH na dostupnost živin a koncentraci toxických látek (Obr. 7). Pod hodnotou pH 4,0 až 4,5 obsahují minerální půdy tak vysokou koncentraci hliníkových iontů (Al3+), že jsou pro většinu rostlin silně toxické. Navíc při nízkém pH mohou být mangan (Mn2+) a železo (Fe3+) přítomny v toxické koncentraci, ačkoliv jinak jde o základní rostlinné živiny. Na opačném konci stupnice pH, v alkalických půdách, může být značným problémem nedostatek některých živin, jako jsou fosfáty (PO43+), železo, mangan a některé stopové prvky pevně vázané v relativně nerozpustných sloučeninách. Meze tolerance vůči pH jsou různé a závisí na rostlinném druhu. Obecně platí, že menší část rostlin může růst a rozmnožovat se při pH kolem 4,5 a nižším.
Obr. 7: Toxicita H+ a OH- a dostupnost minerálních látek a živin pro rostliny (naznačeno šířkou pásu) je ovlivněna půdním pH. (Larcher in Begon et al. 1997)
Podobná situace je u živočichů, kteří obývají vodní toky, rybníky a jezera; je příznačné, že druhová rozmanitost v kyselých vodách klesá. Zvýšená kyselost se může projevovat třemi způsoby: Za prvé přímo, znemožněním osmoregulace, aktivity enzymů nebo výměny plynů přes respirační povrchy; za druhé nepřímo, zvýšením koncentrace toxických těžkých kovů (zvláště hliníku) výměnou kationtů se sedimentem, a za třetí rovněž nepřímo, omezením kvality potravních zdrojů dostupných živočichům. Při nízkém pH se snižuje růst hub i vodních rostlin (Hildrew et al., 1984) a vodní flora často chybí, anebo není tak pestrá.
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
BEGON, M., HARPER, J.L. & TOWNSEND, C.R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva. 1. vyd. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc. 949 s. ISBN 8070676957
COX, B.C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0
MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8
- Autoři:
- Mgr. Jan Divíšek
- RNDr. Martin Culek, Ph.D.
- Mgr. Martin Jiroušek
- © 2010
- Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
- Tvorba této příručky byla podpořena projektem FRVŠ 2209/2010/G4 Zkvalitnění výuky předmětu Z0005 Biogeografie
- Návrat na úvodní stránku, Nahoru
- El-portál