Mikroevolucionisté se zaobírají evolučními změnami uvnitř populací, které se vyskytují jako výsledek různých zrození, smrti a pohybu jedinců s určitými dědičnými charakteristikami. Změny se mohou vyskytnout v krátkých časových periodách a mohou způsobit geografickou variabilitu uvnitř druhu (např. průmyslový melanismus) Takové změny nejsou vždy pomalé nebo nepřetržité, avšak zřídka mají dostatečný význam, aby vyústily do formace nového druhu nebo způsobily vyhynutí existujícího. Na druhou stranu, makroevolucionisté se zaobírají evolučními změnami v morfologických formách, které mohou zjistit z fosilních záznamů. Tyto změny jsou často způsobené různým rozmnožováním a extinkcí druhů, které značně mění diverzitu vývojových větví a složení bioty. V porovnání s malým měřítkem mikroevolučních změn jsou tyto změny rozsáhlé a ve vztahu k věčnosti evolučního času se často zjeví náhle nebo „přerušovaně.“

Mikroevoluční a makroevoluční perspektivy jsou komplementární. Obě jsou nevyhnutelné na pochopení vlivu geografie na evoluční procesy a vlivu evolučních procesů na distribuci organismů.

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

COX, B.C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0

MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8