2.4 Speciace
V současné době je speciace obvykle vnímána jako větvící se proces (kladogeneze, štěpná speciace), kdy vznikají nové druhy organismů z jednoho předka. Avšak nové druhy mohou též vzniknout hybridizací (rekuticulate speciation), nebo nevětvícím se (anagenetickým) procesem fyletické speciace (phyletic sepciation), což je transformace jednoho předka na jeden (dceřinný) druh. Každé hlavní stadium se v takovém evolučním sledu nezývá chronodruh (chronospecies).
Hlavními typy speciace jsou:
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
COX, B.C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0
MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8
- Autoři:
- Mgr. Jan Divíšek
- RNDr. Martin Culek, Ph.D.
- Mgr. Martin Jiroušek
- © 2010
- Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
- Tvorba této příručky byla podpořena projektem FRVŠ 2209/2010/G4 Zkvalitnění výuky předmětu Z0005 Biogeografie
- Návrat na úvodní stránku, Nahoru
- El-portál