Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. V rámci bioregionu se vyskytuje identická vegetační stupňovitost. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají charakteristické chorologické rysy, dané zvláštnostmi postglaciální geneze flóry a fauny. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vždy vnitřně heterogenní, zahrnuje charakteristickou mozaiku nižších jednotek — biochor a skupin typů geobiocénů. Zpravidla se také vyznačuje charakteristickým georeliéfem, mezoklimatem a půdami. Bioregion je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, zpravidla však má specifický typ a určitou intenzitu antropogenního využívání. Bioregiony tak, stručně řečeno, zahrnují zpravidla výrazně odlišné krajiny. Plocha bioregionu dosahuje přibližně 10² —10³ km². Obrazovou galerii vybraných bioregionů si můžete prohlédnout zde.

Culek (1996) vymezil v ČR 91 bioregion. Z toho 71 v rámci hercynské podprovincie, 4 v polonské podprovinci, 11 v západokarpatské podprovincii a 5 v rámci severopanonské podprovincie. Charakteristiky těchto bioregionů jsou součástí zmíněné publikace Biogeografické členění České republiky (Culek 1996).

Obr. 63: Biogeografické regiony vymezené Culkem (1996). Barvy označují příslušnost bioregionů k biogeografickým podprovinciím.

Seznam bioregionů České republiky:

1. Hercynská podprovincie
1.1. Mostecký bioregion
1.2. Řipský bioregion
1.3. Úštěcký bioregion
1.4. Benátský bioregion
1.5. Českobrodský bioregion
1.6. Mladoboleslavský bioregion
1.7. Polabský bioregion
1.8. Pardubický bioregion
1.9. Cidlinsko - chrudimský bioregion
1.10. Třebechovický bioregion
1.11. Prostějovský bioregion
1.12. Litovelský bioregion
1.13. Doupovský bioregion
1.14. Milešovský bioregion
1.15. Verneřický bioregion
1.16. Rakovnicko - žlutický bioregion
1.17. Džbánský bioregion
1.18. Karlštejnský bioregion
1.19. Křivoklátský bioregion
1.20. Slapský bioregion
1.21. Bechyňský bioregion
1.22. Posázavský bioregion
1.23. Jevišovický bioregion
1.24. Brněnský bioregion
1.25. Macošský bioregion
1.26. Chebsko-sokolovský bioregion
1.27. Tachovský bioregion
1.28. Plzeňský bioregion
1.29. Blatenský bioregion
1.30. Českobudějovický bioregion
1.31. Třeboňský bioregion
1.32. Děčínský bioregion
1.33. Kokořínský bioregion
1.34. Ralský bioregion
1.35. Hruboskalský bioregion
1.36. Železnobrodský bioregion
1.37. Podkrkonošský bioregion
1.38. Broumovský bioregion
1.39. Svitavský bioregion
1.40. Branžovský bioregion
1.41. Plánický bioregion
1.42. Sušický bioregion
1.43. Českokrumlovský bioregion
1.44. Brdský bioregion
1.45. Votický bioregion
1.46. Pelhřimovský bioregion
1.47. Novobystřický bioregion
1.48. Havlíčkobrodský bioregion
1.49. Železnohorský bioregion
1.50. Velkomeziříčský bioregion
1.51. Sýkořský bioregion
1.52. Drahanský bioregion
1.53. Šumperský bioregion
1.54. Nízkojesenický bioregion
1.55. Krnovský bioregion
1.56. Žitavský bioregion
1.57. Šluknovský bioregion
1.58. Ašský bioregion
1.59. Krušnohorský bioregion
1.60. Hornoslavkovský bioregion
1.61. Českoleský bioregion
1.62. Šumavský bioregion
1.63. Novohradský bioregion
1.64. Javořický bioregion
1.65. Žďárský bioregion
1.66. Lužickohorský bioregion
1.67. Jizerskohorský bioregion
1.68. Krkonošský bioregion
1.69. Orlickohorský bioregion
1.70. Jesenický bioregion

2. Polonská podprovincie
2.1. Vidnavský bioregion
2.2. Opavský bioregion
2.3. Ostravský bioregion
2.4. Pooderský bioregion

3. Západokarpatská podprovincie
3.1. Ždánicko-litenčický bioregion
3.2. Chřibský bioregion
3.3. Hlucký bioregion
3.4. Hranický bioregion
3.5. Podbeskydský bioregion
3.6. Bělokarpatský bioregion
3.7. Zlínský bioregion
3.8. Hostýnský bioregion
3.9. Vsetínský bioregion
3.10. Beskydský bioregion
3.11. Kojetínský bioregion

4. Severopanonská podprovincie
4.1. Lechovický bioregion
4.2. Mikulovský bioregion
4.3. Hustopečský bioregion
4.4. Hodonínský bioregion
4.5. Dyjsko-moravský bioregion

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

CULEK, M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. 244 s. ISBN 8085368803

CULEK, M. (ed.) 2005: Biogeografické členění České republiky II. díl. AOPK ČR, Praha. 800 s. ISBN 8086064824

MADĚRA, P. & ZÍMOVÁ, E. eds. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Ústav lesnické botaniky, typologie a dendrologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. [CD-ROM].