Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     
P�esah hlavi�ky – bosu

Účinky balančních cvičení ve sportu

Balanční cvičení nevykazují pozitivní efekt pouze v oblasti rozvoje koordinačních schopností, ale také jsou úzce provázány s rozvojem silových schopností.

Prakticky všechny pohyby, polohy či pozice využívané ve sportu zahrnují použití břišních svalů, vzpřimovačů trupu, hýžďových svalů, stabilizátorů pánve. Dané svaly se buď podílejí na pohybu celého těla, nebo zpevňují tělesný korzet.

Díky jejich neustálému zatížení v prakticky každém pohybu je vhodné je pravidelně a systematicky posilovat. Velmi častou chybou jak trenérů, tak i samotných sportovců bývá posilování břišních svalů při současném opomíjení dalších oblastí „jádra“.

Poznámka autorů

Jádro (Core) představuje oblast celého trupu včetně vnitřních orgánů. Odborně je definováno jako bedro-kyčlo-pánevní komplex (LPHC), hrudní páteř a krční páteř. Skládá se asi z 30 svalů (počet se v literatuře různí). Mezi stěžejní svaly jádra můžeme zařadit svaly břišní (přímý, zevní, vnitřní a příčný), vzpřimovače trupu, svaly hýžďové (velký, malý, střední), hruškovitý sval, oblast hamstringu a ohybače a přitahovače kyčle.

V jádru je při stoji (v klidu) umístěno těžiště těla a jsou v něm zahájeny všechny pohyby. Spektrum svalů spadajících do oblasti jádra má dle Cacka, Michálka a Bubníkové (2008) celou řadu praktických funkcí, jako např.:

  • schopnost jedince vzpřímeně stát, chodit;
  • kontrolovat pohyby (pohybovat se požadovaným směrem);
  • přenášet energii (vliv na produkci síly);
  • přesunovat tělesnou hmotnost;
  • distribuovat tlaky ze zatížení (absorpce doskoků, dopadů);
  • ochraňovat páteř a vnitřní orgány.

Vyvážený rozvoj svalstva jádra poskytuje stabilitu segmentů (pánev, páteř), které jsou pro sportovní výkon velice důležité. Pokud jsou jmenované svaly oslabené, můžeme například identifikovat nesprávné polohy pánve, které neumožňují optimální transfer sil při běhu či výskocích. Zpravidla lze takovouto svalovou „nedostatečnost“ pozorovat jako přílišné „zalomení“ sportovce v pase (předklon) po čas běžeckého kroku či nedostatečný zdvih kolene švihové nohy. Jiným již hůře vizuálně pozorovatelným znakem oslabení jsou velké oscilace těžiště (při běhu) v horizontální rovině.

Cílem balančních cvičení zaměřených na oblast jádra je potom:

  • zvětšení integrity svalstva LPHC,
  • zvýšení dynamické kontroly pohybů a postojů,
  • zlepšení svalové rovnováhy,
  • dosažení vyššího stupně neuromuskulární a biomechanické efektivity (zlepšení převodu sil mezi dolními a horními končetinami),
  • přestavba svalové struktury jádra,
  • stabilizace síly.

Cvičení, která jsou součástí balančního tréninku, můžeme zaměřit jednak na izolované malé svaly, či naopak na celé svalové skupiny. Balanční trénink zahrnuje výběr relativně jednoduchých cvičení, při nichž se snažíme o:

  1. udržení správné polohy těla či tělesných segmentů ve statické pozici
  2. udržení správné polohy těla či tělesných segmentů při dynamickém cvičení

Jako pomůcky k balančním cvičením používáme nejčastěji míče, medicinbaly, fitbally, bosu, zátěžové vaky naplněné tekutinou, balanční polokoule.

Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2013

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041