Nejrozšířenější trofická kategorie v ČR se souvislým výskytem v hercynské části a ostrůvkovitým až souvislým výskytem v moravské části Karpat. Zcela chybí v širokých říčních nivách a v oblastech s překryvy spraší.

Vyskytuje se na kyselých a minerálně chudších horninách, převažujícím půdním typem jsou kyselé kambizemě. Půdy se vyznačují silně kyselou půdní reakcí (pH 3,8 až 4,2). Humifikace je zpomalená, převažující humusovou formou je moder, poměr C/N se pohybuje v rozmezí 25 až 30. Jedná se o půdy silně nenasycené, nasycení sorpčního komplexu je mezi 10 až 20 %.

Bioindikace:

V meziřadě AB nejsou nikdy dominantní stenoekní acidofyty a oligotrofní druhy, zpravidla se zde ani nevyskytují, pokud ano, tak jen s nepatrnou pokryvností. Ve společenstvech trofické meziřady AB se typicky mísí druhy s těžištěm výskytu v řadě A a taxony přechodného charakteru, zasahující i do mezotrofní řady B. Těžiště výskytu v meziřadě AB mají acidofilní oligo-mezotrofy.

Charakteristický je často až dominantní výskyt biky bělavé (Luzula luzuloides), biky lesní (Luzula sylvatica), ostřice třeslicovité (Carex brizoides), bezkolence rákosovitého (Molinia arundinacea), svízele drsného (Galium
rotundifolium), smolničky obecné (Steris viscaria), jestřábníku chlupáčku (Hieracium pilosella), z mechorostů travníku Schreberova (Pleurozium schreberi) a ploníku ztenčeného (Polytrichum formosum). Typickými druhy meziřady AB dále jsou např. zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), hadinec obecný (Echium vulgare), kručinka německá (Genista germanica), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), podbělice alpská (Homogyne alpina), černýš lesní (Melampyrum sylvaticum), hruštice jednostranná (Orthilia secunda), lipnice Chaixova (Poa chaixii), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata), v mokřadních společenstvech violka bahenní (Viola palustris), na skalních výchozech osladič obecný (Polypodium vulgare) aj. Z euryekních taxonů je pro meziřadu AB typický výskyt zejména šťavele kyselého (Oxalis acetosella), třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), pstročku dvoulistého (Maianthemum bifolium), věsenky nachové (Prenanthes purpurea) aj.

Jen s nižší pokryvností zasahují do meziřady AB jednak oligotrofní acidofyty - např. borůvka (Vaccinium myrtillus), jednak druhy mezotrofní - např. violka lesní (Viola reichenbachiana), starček Fuchsův (Senecio ovatus).

Zdroje:

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

MADĚRA, P. & ZÍMOVÁ, E. eds. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Ústav lesnické botaniky, typologie a dendrologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. [CD-ROM].

Biogeografie