Biogeografie

1.2.5 pH půdy a vody

Půdní pH v suchozemském (terestrickém) prostředí a pH vody ve vodním prostředí může mít silný vliv na výskyt a početnost organismů.

Jako přímý důsledek toxických koncentrací H⁺ nebo OH^- iontů v půdách s pH nižším než 3 nebo vyšším než 9 se objevuje poškození protoplazmy kořenových buněk většiny cévnatých rostlin. Dále se projevují nepřímé účinky působení půdního pH na dostupnost živin a koncentraci toxických látek (Obr. 7). Pod hodnotou pH 4,0 až 4,5 obsahují minerální půdy tak vysokou koncentraci hliníkových iontů (Al³⁺), že jsou pro většinu rostlin silně toxické. Navíc při nízkém pH mohou být mangan (Mn²⁺) a železo (Fe³⁺) přítomny v toxické koncentraci, ačkoliv jinak jde o základní rostlinné živiny. Na opačném konci stupnice pH, v alkalických půdách, může být značným problémem nedostatek některých živin, jako jsou fosfáty (PO₄³⁺), železo, mangan a některé stopové prvky pevně vázané v relativně nerozpustných sloučeninách. Meze tolerance vůči pH jsou různé a závisí na rostlinném druhu. Obecně platí, že menší část rostlin může růst a rozmnožovat se při pH kolem 4,5 a nižším.

Obr. 7: Toxicita H⁺ a OH^- a dostupnost minerálních látek a živin pro rostliny (naznačeno šířkou pásu) je ovlivněna půdním pH. (Larcher in Begon et al. 1997)

Podobná situace je u živočichů, kteří obývají vodní toky, rybníky a jezera; je příznačné, že druhová rozmanitost v kyselých vodách klesá. Zvýšená kyselost se může projevovat třemi způsoby: Za prvé přímo, znemožněním osmoregulace, aktivity enzymů nebo výměny plynů přes respirační povrchy; za druhé nepřímo, zvýšením koncentrace toxických těžkých kovů (zvláště hliníku) výměnou kationtů se sedimentem, a za třetí rovněž nepřímo, omezením kvality potravních zdrojů dostupných živočichům. Při nízkém pH se snižuje růst hub i vodních rostlin (Hildrew et al., 1984) a vodní flora často chybí, anebo není tak pestrá.