7.1 Alfa, Beta a Gama diverzita
Podle Whittakera (1960) můžeme biodiverzitu dělit do tří úrovní:
Alfa diverzita (within-habitat diversity) je rozmanitost druhů lokálních společenstev, přičemž počet druhů je zaznamenáván v rámci standardizované plochy (ha, km2) nebo přirozeně na základě stanoviště.
Beta diverzita (between-habitat diversity) je změna v druhovém složení mezi lokalitami a společenstvy, např. změna druhového složení mezi jehličnatým a listnatým lesem, nebo mezi dvěma mapovacími kvadráty.
Gama diverzita je v podstatě alfa diverzita na velké škále, která odkazuje na úplnou druhovou bohatost velkých geografických celků.
Obr. 121: Ilustrace rozdílů mezi jednotlivými typy diverzity. Každé písmeno značí jeden druh. Trojúhelníky označují konkrétní stanoviště (např. horu) a elipsy geografický celek (např. pohoří).
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
COX, B. C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X
GASTON, K. J. & SPICER, J. I. (2004): Biodiversity: an introduction, 2nd ed. Blackwell, Malden, Mass. ; Oxford. ISBN 9781405118576.
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0
WHITTAKER, R. H. (1960): Vegetation of the Siskiyou Mountains, Oregon and California. Ecological Monographs, 30, 279–338.
