3. Rozšíření druhů
Základní jednotkou, se kterou biogeografové nejčastěji pracují je druh. Za druh je zpravidla označována skupina organismů vymezená na základě možnosti rozmnožovat se v rámci této skupiny. Druh je základní taxonomickou jednotkou, kterou lze dále sdružovat do vyšších jednotek – rodů (genus), čeledí (familia), řádů (ordo), tříd (classis) atd. Pro každý druh je typické území, na kterém se vyskytuje, tedy jeho areál. Areál se člení na subareály a malé dílčí jednotky se nazývají arely. V zoologii se celkový areál druhu (holoareál) může rozdělovat na euareál, což je území, kde se druh rozmnožuje (hnízdí), a epiareál, který odpovídá území, kde se druh vyskytuje po další část roku (např. při zimování), ale nerozmnožuje se zde. Areály nejsou statické celky, ale naopak se dynamicky mění v prostoru a čase. Studium geografického rozšíření druhů resp. jejich areálů je jedním z hlavních témat biogeografie a makroekologie. Argentinský biogeograf Eduardo Rapoport dokonce zavedl pro tuto subdisciplínu biogeografie samostatný název areografie.
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0.
RAPOPORT, E. H., (1975). Areografia: Estrategias Geograficas de las Especies.: Fondo de Cultura Economica.
