Pod tímto pojmem se skrývá výměna druhů mezi Severní a Jižní Amerikou, která proběhla po tom, co se oba kontinenty spojily a vznikla tím Panamská šíje (před zhruba 3,5 miliony let). Většina informací o tomto procesu se týká savců, protože se zachovalo mnoho jejich zkamenělin.

Podrobnější historické souvislosti:

• Před 220-160 miliony let
o Jižní Amerika zůstává spojena se zbytkem Gondwany, počátek rozšíření a diversifikace savců a ptáků
napříč kontinenty
• Před 145-75 miliony let
o Jižní Amerika se izoluje, biota se vyvíjí a odlišuje
• Před 140-120 miliony let
o Proto-antily v omezené míře umožňují biotickou výměnu mezi Nearktickou a Neotropickou oblastí
• Před 10-5 miliony let
o Souostroví ve střední Americe funguje jako přístupová cesta mezi oběma kontinenty, dochází k
výměně bioty mezi Nearktickou a Neotropickou oblastí
• Před 3,5 miliony let
o Vznik Panamské šíje, migrovat mohou suchozemští živočichové, naopak vodním organizmům je
zabráněno v migraci mezi Tichým oceánem a Karibským mořem
• Před 2-0 miliony let
o Snižování hladiny moře v glaciálech a rozšiřování stepí a savan a dalších otevřených biomů během
glaciálů otevřelo koridor pro biotickou výměnu, následuje invaze a diverzifikace migrantů, vymírání
invazních druhů i druhů původních

Průběh Velké americké výměny

Díky fosilním nálezům můžeme Velkou americkou výměnu celkem dobře popsat. Tato velká výměna se týká hlavně fauny ale ve významné míře i rostlin včetně řady druhů stromů. Nejprve se podíváme na savce. Zde dominovala převaha savců ze severu, kteří přecházeli do severní části Jižní Ameriky. Jednalo se například o psy, medvědy, hlodavce, lišky, veverky atd. Z Jižní Ameriky se opačným směrem dostávali na sever například pásovci. Většina druhů z obou kontinentů se zastavila ve Střední Americe, kde si našli vhodná prostředí, například primáti a kapybary z jihu a rejsci a bizoni ze severu. Převaha savců ze severu, kteří se dostali dál na jih, byla podmíněna třemi faktory. Zaprvé daleko lépe migrovali a dostali se až do středu Jižní Ameriky, zatímco jižní živočichové se nedostali většinou dál než do Mexika. Zadruhé severští savci lépe přežívali a hlavně se přizpůsobovali novému prostředí. Například hlodavci, kteří „přeskákali“ přes ostrovy do Jižní Ameriky ještě před spojením kontinentů, měli daleko více času se aklimatizovat na nové prostředí. Posledním faktorem je, že savci ze severu byli lepšími konkurenty a vytlačili jižní savce, což vedlo jejich velkému vymírání.

Někteří autoři ale připomínají, že vliv měly i choroby, parazité, predátoři a další faktory a nejen kompetice mezi druhy. Elizabeth Vrba v roce 1990 představila teorii stanoviště („habitat-theory“), kde tvrdí, že Velká americká výměna byla silně ovlivněna změnami klimatu a jejich důsledky. Uvádí to na příkladu ústupu deštěného lesa směrem na jih ve Střední Americe a naopak rozšíření savan, což napomohlo právě k dominanci savců ze severu.

U ptáků nenajdeme tak zřetelné rozdíly mezi zástupci Jižní a Severní Ameriky jako u savců. Zatímco některé skupiny ptáků jako např. holubi, sovy a datli kolonizovali Jižní Ameriku ze severu, jiní jako např. kolibříci, tyranovití, zelenáčkovití, vlhovcovití aj. se rozšířili v opačném směru.

V případě obojživelníků a plazů jsou rozdíly mezi Severní a Jižní Amerikou mnohem větší. Severoamerická fauna žab je tvořena pouze třemi čeleděmi severoamerického původu (Ascaphidae, Pelobatidae a Ranidae) zatímco čtyři čeledi (Bufonidae, Hylidae, Leptodactylidae a Microhylidae) jsou jihoamerického původu. Také v případě plazů probíhala migrace druhů především z Jižní do Severní Ameriky. Například dvě velké čeledi leguánovitých (Iguanidae), čeleď Teidae a také většina hadů se rozšířili do Severní Ameriky z jihu. Přesné určení původu současných druhů plazů je však často komplikováno sekundárními centry speciace a diverzifikace ve Střední Americe a v Mexiku.

Zajímavé bylo také rozšíření sladkovodních ryb z jihu na sever, což dokazují některé jižní druhy, které se dostaly na sever až do centrálního Mexika, zatímco severní druhy se nedostaly dále než do Kostariky.

Obr. 69: Ilustrace velké americké výměny. Na severoamerickém kontinentu jsou zobrazeni někteří zástupci 38 jihoamerických rodů savců, kteří se rozšířili do Severní Ameriky, zatímco na jihoamerickém kontinentu jsou zobrazeni někteří zástupci 47 rodů savců severoamerického původu, kteří se rozšířili do Jižní Ameriky. Severoameričtí imigranti v Jižní Americe velmi rychle diverzifikovali. Oproti tomu většina jihoamerických imigrantů do Severní Ameriky vymřela (Marshall 1998, http://www.biocyclopedia.com/).

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0.

MACDONALD, G. M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8

MARSHALL, L. G. (1988): Land Mammals and the Great American Interchange. American Scientist 76 (4): 380–388.

VRBA, E. S. (1992): Mammals as a key to evolutionary theory. Journal of Mammalogy 73: 1-28

http://www.biocyclopedia.com/index/general_zoology/continental_drift_theory.php