Tropický (rovníkový) deštný les se vyskytuje mezi obratníky Raka a Kozoroha, v oblastech s vysokou průměrnou teplotou vzduchu (25-28°C), vysokými úhrny slunečného záření a s dostatečným množstvím srážek (více než 1 500 mm ročně, ale i 10 000 mm ročně). Teplota je ve všech měsících vyšší než 18°C. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou malé, do 6-11°C. Stálá je i půdní teplota. Je zde obrovská druhová rozmanitost; např. v deštných lesích Amazonie se na ploše 2 km2 vyskytuje až 300 různých druhů stromů. Typický je zde nedostatek světla při zemském povrchu, proto je v bylinném patře schopno přežívat pouze relativně malé množství druhů, které tolerují nedostatek světla. Život je v tropických deštných lesích soustředěn především v korunách stromů, kde je intenzita dopadajícího slunečního záření nesrovnatelně vyšší. Pro tento biom je dále typická nejvyšší produkce biomasy a nízký obsah živin v půdě související s rychlou mineralizací opadu a častým výplachem živin srážkami. Zvláštními zástupci flóry jsou zde epifyty (často orchideje) a liány, které ilustrují přítomnost vysoce konkurenčního prostředí a velkou rozrůzněnost nik.

Obr. 82: Tropický deštný les - Daintree, Queensland, Austrálie (fotografie převzata z: http://commons.wikimedia.org/)

Rovněž fauna tropických deštných lesů se vyznačuje obrovskou druhovou bohatostí, neboť je zde velké množství potravních zdrojů a stálé klimatické podmínky. Mnoho druhů je specializováno na život v korunách stromů. Z jednotlivých zástupců bychom mohli zmínit rozličné druhy opic, lenochodů, papoušků, hmyzu atd.

Kácení tropických deštných lesů představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších environmentálních problémů světa. Úbytek plochy lesa představuje značnou ztrátu živé biomasy, ale také přispívá ke globální klimatické změně. V neposlední řadě je kácení kritické pro množství druhů, které ztrácejí své životní prostředí.

Nemalým problémem je, že největší těžební plochy tropických lesů leží v socioekonomicky málo rozvinutých státech, pro které je často důležitější okamžitý ekonomický zisk, než možné lokální i globální environmentální dopady.

Obr. 83: Přibližné rozšíření tropických deštných lesů na Zemi (podle Strahlera 2011 a Lomolina et al. 2010).

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

Zdroje:

JENÍK, J. & PAVLIŠ, J. (2011): Terestrické biomy. Mendelova univerzita v Brně. 238 s.

LAŠTŮVKA, Z. & KREJČOVÁ, P. (2000): Ekologie. 1. vyd. Brno: Konvoj. 184 s. ISBN 8085615932.

LOMOLINO, M. V., RIDDLE, B. R., WHITTAKER, R. J. & BROWN, J. H. (2010) Biogeography, Fourth Edition. Sinauer Associates, Inc. ISBN 9780878934942

MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8

STRAHLER, A. H. (2011): Introducing physical geography, 5th ed. John Wiley & Sons, Hoboken, N.J.

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rain_Forest_Daintree_Australia.jpg?uselang=cs