3.5.2 Zonální rozšíření
Mnoho druhů se vyznačuje rozšířením, které odpovídá jednotlivým klimatickým pásům (nejčastěji tropickému pásu). Tento typ rozšíření vzniká v důsledku fyziologické citlivosti na klimatické podmínky a v některých případech jako následek neschopnosti druhu konkurovat druhům, které dominují v jiné klimatické zóně. Existuje pět základních zonálních distribučních typů: Cirkumpolární taxony jsou rozšířeny v chladnějším klimatu vysokých zeměpisných šířek. Příkladem circumpolarního taxonu může být bylina rodu Scheuchzeria. Druhy patřící do tohoto rodu lze nalézt ve vysokých severních šířkách, od severní Evropy až po severovýchodní Sibiř a od Aljašky až po pobřeží Atlantiku v Kanadě. Termíny boreální (severní polokoule) a austrální (jižní polokoule) se používají k popisu druhů, které jsou rozšířeny v chladnějších oblastech středních až vysokých zeměpisných šířek. Příkladem boreálního taxonu je rod smrk (Picea), neboť druhy tohoto rodu jsou typické pro lesy Aljašky, Kanady i severní Eurasie. Temperátní druhy se vyskytují v zóně mírného klimatu středních zeměpisných šířek. Jako příklad můžeme uvést javory (Acer). Pantropické organismy se nacházejí v tropické zóně a dobrým příkladem pantropické čeledi jsou palmy (Aracaceae).
Obr. 55: Cirkumpolární rozšíření lišky polární (Alopex lagopus; podle IUCN 2012; fotografie převzata z: http://commons.wikimedia.org/).
<< Předchozí | Nahoru | Následující >>
Zdroje:
IUCN (2012): IUCN Red List of Threatened Species. Version 2012.1. On-line dostupné z: http://www.iucnredlist.org
LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0.
MACDONALD, G. M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8
