1.4.5 Thorsonovo pravidlo
Mořští bezobratlí, jako např. mlži a plži, mají dva hlavní způsoby vývoje: přímý (tzn. mladý jedinec je po vylíhnutí podobný dospělci a pouze dorůstá do jeho velikosti) nebo nepřímý (přes larvální vývoj). Podle Thorsonova pravidla, které bylo vysloveno ve 30. letech 20. století, se s rostoucí zeměpisnou šířkou mění nepřímý vývoj mořských bezobratlých živočichů na vývoj přímý.
Obr. 14: Graf ilustruje změnu nepřímého vývoje (Pelagic development) mořských bezobratlých živočichů na vývoj přímý (Direct development) se vzrůstající zeměpisnou šířkou (Marquet et al. 2004, Gallardo & Penchaszadeh 2001, Lomolino et al. 2006).
<< Předchozí |
Nahoru |
Následující >> Zdroje: GALLARDO, C. S. & PENCHASZADEH, P. E. (2001): Hatching mode and latitude in marine gastropods: Revisiting Thorson´s paradigm in Southern Hemisphere. Marine Biology 138: 547-552. LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0 MARQUET, P. A., FERNÁNDEZ, M., NAVARRETE, S. A. & VALDOVINOS, C. (2004): Diversity emerging: Towards a deconstruction of biodiversity patterns. In Lomolino, M. V. & Heaney, L. R. Frontiers of Biogeography: New Directions in the Geography of Nature. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. ISBN 0878934790 THORSON, G. (1936): The larval development, growth and metabolism of Arctic marine bottom invertebrates compared with those of other seas. Meddelelser om Gronland 100: 1-155.
